Politika Hondurasu
Ústava
Honduras má demokratickou republiku s prezidentským systémem. Ústava Hondurasu byla přijata v roce 1982 a od té doby byla několikrát novelizována. Ústava stanoví základní práva a svobody občanů, strukturu vlády a proces tvorby právních předpisů.
Zákony
Honduras má rozsáhlý právní systém, který zahrnuje ústavu, zákony, předpisy a mezinárodní smlouvy. Hlavním zákonodárným orgánem je Národní kongres. Prezident má pravomoc vydávat dekrety, které mají sílu zákona.
Ústavní krize v roce 2009
V roce 2009 došlo v Hondurasu k ústavní krizi, která vedla k odvolání prezidenta Manuela Zelayiho z funkce. Krize byla vyvolána Zelayovým pokusem změnit ústavu, aby mohl kandidovat na třetí funkční období.
Puč v roce 2009
Odvolání Zelayiho z funkce vyvolalo v Hondurasu politickou krizi, která vyústila v puč. Puč vedla skupina vojenských důstojníků a byla podpořena konzervativními politickými silami.
Politika zbraní
Honduras má vysokou míru násilí se zbraněmi. Země má přísné zákony o kontrole zbraní, ale jejich vymáhání je obtížné.
Lidská práva
Honduras má špatné výsledky v oblasti lidských práv. Země se potýká s vysokou mírou násilí, korupce a beztrestnosti.
Práva LGBT
Honduras má diskriminační zákony vůči osobám LGBT. Země neumožňuje manželství osob stejného pohlaví ani adopci dětí páry stejného pohlaví.
Výkonná moc
Prezident je hlavou státu a vlády. Prezident je volen na čtyřleté období a může být zvolen pouze jednou. Prezident jmenuje členy kabinetu a další vysoce postavené úředníky.
Prezidentka Xiomara Castrová
Xiomara Castrová je první ženou, která se stala prezidentkou Hondurasu. Byla zvolena v roce 2022 a její funkční období začne v lednu 2023.
Viceprezident Salvador Nasralla
Salvador Nasralla je prvním viceprezidentem Hondurasu. Je bývalým televizním moderátorem a politikem.
Legislativa
Národní kongres je jednokomorový zákonodárný orgán. Skládá se z 128 členů, kteří jsou voleni na čtyřleté období.
Předseda Národního kongresu Luis Redondo
Luis Redondo je předsedou Národního kongresu. Je členem Svobodné a refundační strany (Libre).
Soudnictví
Nejvyšší soud je nejvyšším soudem v Hondurasu. Skládá se z 15 soudců, kteří jsou jmenováni na doživotí.
Národní volební rada
Národní volební rada je nezávislý orgán, který dohlíží na volby v Hondurasu. Skládá se z pěti členů, kteří jsou jmenováni Národním kongresem.
Administrativní členění
Honduras je rozdělen do 18 departementů. Každý departement je dále rozdělen na obce.
Oddělení
1. Atlántida
2. Choluteca
3. Colón
4. Comayagua
5. Copán
6. Cortés
7. El Paraíso
8. Francisco Morazán
9. Gracias a Dios
10. Intibucá
11. Islas de la Bahía
12. La Paz
13. Lempira
14. Ocotepeque
15. Olancho
16. Santa Bárbara
17. Valle
18. Yoro
Volby
Honduras má všeobecné volební právo pro občany starší 18 let. Země používá systém Ley de Lemas, který umožňuje voličům hlasovat pro kandidáta i pro politickou stranu.
Nedávné volby
Všeobecné volby 2013
Všeobecné volby 2017
Všeobecné volby 2021
Politické strany
Hlavními politickými stranami v Hondurasu jsou:
Národní strana
Liberální strana
Strana demokratické jednoty
Křesťanskodemokratická strana
Strana inovací a jednoty
FAPER
Svoboda a refoundace (Libre)
Vlastenecká aliance
Strana proti korupci
Zahraniční vztahy
Honduras má diplomatické vztahy se 165 zeměmi. Země je členem Organizace spojených národů, Organizace amerických států a Středoamerického integračního systému.
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí je zodpovědné za zahraniční politiku Hondurasu. V čele ministerstva stojí ministr zahraničních věcí, kterého jmenuje prezident.
Diplomatické mise
Honduras má diplomatické mise v 65 zemích. Země má také 55 konzulátů v různých městech po celém světě.
Pasové požadavky
Občané Hondurasu potřebují pas pro cestování do většiny zemí.
Vízové požadavky
Občané většiny zemí potřebují vízum pro vstup do Hondurasu.
Vízová politika
Honduras má vízovou politiku, která stanoví požadavky na víza pro občany různých zemí.