Ústava Království Norska
Úvod
Ústava Norského království (celý název: Ústava Království Norska; dánsky: Kongeriget Norges Grundlov; norsky (bokmål): Kongeriket Norges Grunnlov; norsky (nynorsk): Kongeriket Noregs Grunnlov) byla přijata 16. května a podepsána 17. května 1814 norským ústavodárným shromážděním v Eidsvollu. Druhý z uvedených dat je norský národní svátek; připomíná se jím přijetí ústavy. Ústava je považována za jednu z nejliberálnějších a nejdemokratičtějších na světě. Je čtvrtou nejstarší písemnou národní ústavou v Evropě, po polské ústavě, francouzské ústavě z roku 1791 a španělské ústavě z roku 1812. Dokument je také druhou nejstarší platnou národní ústavou na světě, hned po ústavě Spojených států amerických. V květnu 2014 Storting (norský parlament) schválil nejzásadnější změny od roku 1814, zejména zařazením odstavců o lidských právech.
Historie
Ústava byla vypracována norským ústavodárným shromážděním, které se sešlo v Eidsvollu v dubnu 1814. Norsko bylo v té době v unii se Švédskem, ale ústava stanovila, že Norsko bude nezávislým královstvím s vlastním parlamentem a vládou. Ústava byla přijata 16. května a podepsána 17. května 1814.
Obsah
Ústava se skládá z 112 článků, které jsou rozděleny do 10 kapitol. První kapitola obsahuje obecná ustanovení o státní formě, území a jazyce. Druhá kapitola pojednává o moci zákonodárné, třetí o moci výkonné a čtvrtá o moci soudní. Pátá kapitola obsahuje ustanovení o státním náboženství, šestá o občanských právech a svobodách, sedmá o obecních záležitostech, osmá o financích, devátá o změnách ústavy a desátá o přechodných ustanoveních.
Zásady
Ústava je založena na několika základních zásadách, včetně:
Lidská práva a svobody
Suverenita lidu
Rozdělení moci
Nezávislost soudnictví
Ústavní monarchie
Význam
Ústava je ústředním dokumentem norského právního systému. Je nejvyšším zákonem země a všechny ostatní zákony a předpisy musí být s ní v souladu. Ústava také chrání základní práva a svobody norských občanů.
Změny
Ústava byla od svého přijetí několikrát změněna. Nejvýznamnější změny byly provedeny v roce 1884, kdy bylo zavedeno všeobecné volební právo pro muže, a v roce 1913, kdy bylo zavedeno všeobecné volební právo pro ženy. V roce 2014 byla ústava změněna, aby zahrnovala ustanovení o lidských právech.
Odkaz
Ústava Norského království je jedním z nejstarších a nejdůležitějších dokumentů v norské historii. Je ústředním dokumentem norského právního systému a chrání základní práva a svobody norských občanů. Ústava je také symbolem norské nezávislosti a demokracie.