Kuronská kolonizace Ameriky
Kuronská kolonizace Ameriky byla uskutečněna Kuronským a semgalským vévodstvím (dnešní Lotyšsko), které bylo druhým nejmenším státem, který kolonizoval Ameriku, hned po maltézských rytířích. Od roku 1654 do roku 1659 a přerušovaně od roku 1660 do roku 1689 mělo kolonii na ostrově Tobago.
Počátky kuronské kolonizace
Kuronsko bylo malé vévodství na pobřeží Baltského moře, které vzniklo v 13. století. V 16. století se stalo vazalem Polsko-litevské unie. V té době se Kuronsko začalo zajímat o zámořské kolonie, aby rozšířilo svůj obchod a získalo nové zdroje.
Kolonie na Tobagu
V roce 1654 vyslal kuronský vévoda Jakub Kettler expedici na ostrov Tobago v Karibském moři. Ostrov byl v té době neobydlený a Kuronci zde založili kolonii s názvem Nova Kurlandia.
Kolonie prosperovala a rychle se stala důležitým obchodním centrem. Kuronci pěstovali cukrovou třtinu, bavlnu a tabák a obchodovali s nimi s evropskými zeměmi.
Konkurence a úpadek
Nicméně kuronská kolonie na Tobagu čelila konkurenci ze strany jiných evropských mocností, zejména Nizozemska a Francie. V roce 1659 byla kolonie dobyta Nizozemci, ale Kuronci ji v roce 1660 znovu získali.
V roce 1689 byla kolonie opět dobyta Nizozemci a tentokrát trvale. Kuronské vévodství se pokusilo kolonii znovu získat, ale neúspěšně.
Důvody úpadku
Kuronská kolonizace Ameriky nakonec selhala z několika důvodů:
Malá velikost a nedostatek zdrojů Kuronska
Konkurence ze strany větších evropských mocností
Nedostatek podpory ze strany Polsko-litevské unie
Dědictví
Přestože kuronská kolonizace Ameriky byla krátkodobá, zanechala po sobě určité dědictví. Kuronští osadníci zavedli na Tobago cukrovou třtinu a další plodiny, které se staly základem místní ekonomiky.
Kromě toho kuronská kolonizace pomohla zvýšit povědomí o Americe v Evropě a přispěla k rozvoji transatlantického obchodu.