Dohodou z Cotonou je smlouva mezi Evropskou unií a skupinou afrických, karibských a tichomořských států (dále jen „země AKT“). Byla podepsána v červnu 2000 v Cotonou, největším městě Beninu, 78 zeměmi AKT (Kuba nepodepsala) a tehdejšími patnácti členskými státy Evropské unie. Vstoupila v platnost v roce 2003 a následně byla revidována v letech 2005 a 2010. Po revizi z roku 2010 měla dohoda vypršet 29. února 2020, ale byla dočasně prodloužena nejpozději do 31. října 2023, dokud nebude přijata nová dohoda (dohoda ze Samoy). [2]
Dohoda z Cotonou je komplexní dohoda, která pokrývá širokou škálu oblastí spolupráce, včetně obchodu, rozvoje, lidských práv a politického dialogu. Hlavním cílem dohody je podpořit udržitelný rozvoj zemí AKT a pomoci jim v jejich úsilí o dosažení cílů rozvoje tisíciletí.
Dohoda z Cotonou se skládá ze tří hlavních pilířů:
Rozvojová spolupráce: Tento pilíř poskytuje rámec pro spolupráci mezi EU a zeměmi AKT v oblasti rozvoje. Cílem spolupráce je podpořit udržitelný rozvoj zemí AKT a pomoci jim v jejich úsilí o dosažení cílů rozvoje tisíciletí.
Obchodní spolupráce: Tento pilíř poskytuje rámec pro obchodní spolupráci mezi EU a zeměmi AKT. Cílem spolupráce je podpořit hospodářský rozvoj zemí AKT a pomoci jim v jejich úsilí o integraci do světové ekonomiky.
Politický dialog: Tento pilíř poskytuje rámec pro politický dialog mezi EU a zeměmi AKT. Cílem dialogu je podpořit demokratický rozvoj zemí AKT a pomoci jim v jejich úsilí o řešení společných výzev.
Dohoda z Cotonou byla od svého vzniku revidována třikrát: v letech 2005, 2010 a 2020. Tyto revize byly provedeny s cílem aktualizovat dohodu tak, aby odrážela měnící se potřeby zemí AKT a EU.
Dohoda z Cotonou je důležitým nástrojem pro spolupráci mezi EU a zeměmi AKT. Dohoda pomohla podpořit udržitelný rozvoj zemí AKT a pomohla jim v jejich úsilí o dosažení cílů rozvoje tisíciletí.