Ensatina
Ensatina (Ensatina eschscholtzii) je druh bezplicého mloka z čeledi mlokovitých, který se vyskytuje v jehličnatých lesích, dubových lesích a křovinatých porostech od Britské Kolumbie přes Washington, Oregon, Kalifornii (kde se nachází všech sedm poddruhů) až po Baja California v Mexiku. Rod Ensatina vznikl přibližně před 21,5 miliony let. Obvykle je považován za monotypický, což znamená, že je zastoupen jediným druhem, Ensatina eschscholtzii, s několika poddruhy, které tvoří okružní druh.
Ochranářský status
Nejmenší obavy (IUCN 3.1)
Vědecká klasifikace
Říše: Eukaryota
Království: Animalia
Kmen: Chordata
Třída: Amphibia
Řád: Urodela
Čeleď: Plethodontidae
Podčeleď: Plethodontinae
Rod: Ensatina Gray, 1850
Druh: E. eschscholtzii
Binomické jméno: Ensatina eschscholtzii Gray, 1850
Synonyma: Ensatina klauberi, Heredia oregonensis, Plethodon croceater, Urotropis platensis
Biotop a popis
Poddruh ensatiny E. e. eschscholtzii, neboli ensatina monterey, se vyskytuje v horách Santa Cruz, Monterey a pobřežních horách Kalifornie. Dosahuje celkové délky 7,5 až 13 cm a lze ji identifikovat především podle tvaru ocasu, který je na bázi užší. Tento mlok je jediným druhem, který má takový tvar ocasu a pět prstů na zadních nohou. Samci mají často delší ocas než samice a mnoho mloků má světlejší končetiny ve srovnání se zbytkem těla. Mloci kladou svá vejce pod zem, často po třech, která se pak líhnou přímo v mloky, čímž přeskakují obvyklé vodní stádium.
Poddruh ensatiny Ensatina klauberi, neboli ensatina velkoskvrnná, se vyskytuje v pohořích v jižní Kalifornii a také v malé oblasti v Sierra Juarez, pohoří nacházejícím se v severní Baja California. Ensatina klauberi má podobnou velikost jako E. eschscholtzii; je středně velká a dospělí jedinci měří 7,5 až 15 cm na délku. Samice mají tendenci mít kratší a širší těla ve srovnání se samci. Tento poddruh se od E. eschscholtzii liší zbarvením. Je téměř černý s oranžovými skvrnami, které se táhnou od ocasu až po hlavu, a má tmavé oči. Obvykle se vyskytuje ve vysokých nadmořských výškách, od 520 do 2400 m, v jehličnatých lesích a dubových lesích. Nicméně populace byly objeveny také podél pobřeží v oblasti Volcán Riveroll, vulkanické oblasti v Baja California. Předpokládá se, že v tomto neobvyklém regionu mohou přežít díky vysoké vlhkosti, která přichází od pobřeží. Není jasné, jak se tyto populace dostaly do této pobřežní oblasti, ale předpokládá se, že "se poddruh kdysi rozšířil více a izoloval se v důsledku změny klimatu na konci pleistocénu a holocénu." Pokud je to pravda, odhaduje se, že Ensatina klauberi žije v tomto regionu tisíce let.
Okružní druh
Ensatina eschscholtzii byla popsána jako okružní druh v horách obklopujících kalifornské Central Valley. Komplex tvoří podkovu kolem hor a přestože mezi jednotlivými 19 populacemi kolem podkovy může docházet k vzájemnému křížení, poddruh Ensatina eschscholtzii na západním konci podkovy se nemůže křížit s poddruhem Ensatina klauberi na východním konci. Předpokládá se proto, že jde o příklad začínajícího druhového rozštěpení a poskytuje ilustraci "téměř všech stádií procesu druhového rozštěpení" (Dobzhansky, 1958). Richard Highton tvrdil, že Ensatina je případem více druhů, a ne kontinuem jednoho druhu (tj. podle tradičních definic není okružním druhem).
Kontakt s lidmi
Ensatina se obvykle vyskytuje pod kládami nebo křovinami, u nebo v potocích a jezerech a na dalších vlhkých místech. Při nesprávném zacházení jsou snadno stresovaní, protože jsou závislí na kožní respiraci, jejich tenká kůže je velmi citlivá na zahřívání, vysychání a vystavení chemikáliím z teplých rukou. Z ocasu mohou vylučovat lepkavý mléčný sekret.
Poddruhy
Ensatina žlutoskvrnná — E. e. croceater (Cope, 1868)
Ensatina monterey — E. e. eschscholtzii Gray, 1850
Ensatina velkoskvrnná — E. e. klauberi Dunn, 1929
Ensatina oregonská — E. e. oregonensis (Girard, 1856)
Ensatina barevná — E. e. picta Wood, 1940
Ensatina Sierra Nevada — E. e. platensis (Jiménez de la Espada, 1875)
Ensatina žlutooká — E. e. xanthoptica Stebbins, 1949
Odkazy
IUCN SSC Amphibian Specialist Group (2015). "Ensatina eschscholtzii". IUCN Red List of Threatened Species. 2015: e.T59260A53979540. doi:10.2305/IUCN.UK.2015-4.RLTS.T59260A53979540.en. Retrieved 13 November 2021.
Wake, D. (1997) Incipient species formation in salamanders of the Ensatina complex Proceedings of the National Academy of Sciences USA 94:7761-7767
Monterey Ensatina San Diego Field Station, United States Geological Survey Viewed: April 24, 2005, Last updated: March 05, 2003
Carl T. Bergstrom; Lee Alan Dugatkin (2012). Evolution. Norton. p. 468. ISBN 978-0-393-92592-0.
Grismer, L. Lee (2019-12-31). Amphibians and Reptiles of Baja California, Including Its Pacific Islands and the Islands in the Sea of Cortés. University of California Press. doi:10.1525/9780520925205. ISBN 978-0-520-92520-5.
Valdez-Villavicencio, Jorge Heriberto; Peralta-Garcia, Anny; Hollingsworth, Bradford Damion (2015-05-01). "A coastal population of Large-blotched Ensatina Ensatina klauberi (Caudata: Plethodontidae) in Baja California, México". Check List. 11 (3): 1649. doi:10.15560/11.3.1649. ISSN 1809-127X.
Dawkins, R. (2004) The Ancestor's Tale : A Pilgrimage to the Dawn of Life ISBN 0-618-00583-8, Ring Species (The Salamander's Tale)
Dobzhansky T. (1958) in A Century of Darwin, ed Barnett S A (Harvard Univ. Press, Cambridge, MA), pp 19–55.
Highton, Richard (June 1998). "Is Ensatina eschscholtzii a Ring-Species?". Herpetologica. 54 (2): 254–278. JSTOR 3893431.
Kupta, Shawn R (April 2008). "Why does the yellow-eyed Ensatina have yellow eyes? Bates