Západní zóna Západní zóna je oblast zahrnující pobřeží Střední Ameriky a Kolumbie, od poloostrova Yucatán na jihu Mexika po oblast na severu Kolumbie, a zahrnuje také ostrovy ležící západně od ní. Zóna vznikla na konci 16. století, kdy se Španělům nepodařilo zcela ovládnout mnoho úseků pobřeží a severoevropské mocnosti podporovaly odpor vůči Španělsku, někdy prostřednictvím spojenectví s místními mocnostmi. Mezi domorodými obyvateli regionu byly některé politiky a další náčelnictví a kmenové společnosti, zejména v Panamě, východních Hondurasech, Nik流量ragui a Kostarice. Kromě toho byla oblast útočištěm pro několik skupin uprchlíků, kteří vytvořili nezávislé osady nebo se smísili s domorodým obyvatelstvem. Kombinace nespokojeného obyvatelstva, vyhnanců (v tomto případě pirátů) a absence vnějšίho dohledu činila tuto oblast v některých ohledech podobnou americkému Západu nebo Divokého západu, jak se často nazývá západní polovina Severní Ameriky. Dlouhodobé vztahy s anglicky mluvícím obyvatelstvem z ní udělaly ideální místo pro kontakt s oběma anglickými koloniemi v Karibiku, zejména Jamajkou, ale také se Severní Amerikou, která v této oblasti obchodovala přinejmenším od 18. století. Relativně nízká populace a strategická poloha přilákaly do této oblasti dopravní společnosti sídlící ve Spojených státech, které podporovaly infrastrukturní projekty od železnic po Panamský kanál a současně s tím na konci 19. století zavedly velkoplošnou produkci ˇovoce, často s pomocí pracovních sil z anglicky mluvícího světa. Jedinečnými prvy regionu v porovnání s populací Střední Ameriky obecně je velký podíl obyvatel s celým nebo částečným africkým původem a jeho kulturní vazby na angličtinu a anglicky mluvící svět prostřednictvím jazyka a náboženství.
Facebook Twitter