Hospodářství Salvadoru Ekonomika Salvadoru zaznamenala poměrně nízké míry růstu HDP ve srovnání s ostatními rozvojovými zeměmi. Míry nepřesáhly nízká jednociferná čísla za téměř dvě desetiletí - což je součástí širšího prostředí makroekonomické nestability, kterou integrace amerického dolaru příliš nezlepšila. Jedním z problémů, kterým salvadorská ekonomika čelí, je nerovnost v rozdělování příjmů. V roce 2011 měl Salvador Giniho koeficient 0,485, který je sice podobný tomu ve Spojených státech, ale vzhledem k nižším souhrnným příjmům ponechává 37,8 % populace pod hranicí chudoby. Nejbohatších 10 % populace dostává přibližně 15krát více příjmů než nejchudších 40 %. K 3. listopadu 2014 MMF hlásí oficiální rezervní aktiva ve výši 3,192 miliardy USD. Devizové rezervy (v konvertibilních cizích měnách) činí 2,675 miliardy USD. Cenné papíry činí 2,577 miliardy USD s celkovými měnami a vklady ve výši 94,9 milionu USD. Cenné papíry u jiných národních centrálních bank (BIS a MMF) činí 81,10 milionu USD. Cenné papíry u bank se sídlem mimo vykazující zemi činí 13,80 milionu USD. SDR jsou ve výši 245,5 milionu USD. Zlaté rezervy (včetně zlatých vkladů a případně směněného zlata) jsou hlášeny na 271,4 milionu USD s objemem v milionech jemných trojských uncí ve výši 200 tisíc USD. Ostatní rezervní aktiva jsou finanční deriváty v hodnotě 2,7 milionu USD. S tímto těžkým měnovým nárazníkem začala salvadorská vláda 1. ledna 2001 provádět plán měnové integrace, kterým se americký dolar stal zákonným platidlem vedle kolónu a veškeré formální účetnictví se provádělo v amerických dolarech. Tímto způsobem vláda formálně omezila svou možnost provádět otevřené tržní měnové politiky s cílem ovlivnit krátkodobé proměnné v ekonomice. Od roku 2004 kolón přestal kolovat a nyní se v zemi nepoužívá k žádnému typu transakcí; některé obchody však stále mají ceny jak v kolonech, tak v amerických dolarech. Lidé byli obecně nespokojeni s přechodem z kolónu na americký dolar, protože mzdy zůstaly stejné, ale cena všeho se zvýšila. Někteří ekonomové tvrdí, že tento nárůst cen by způsobil inflaci bez ohledu na to, zda by k přechodu nedošlo. Někteří ekonomové také tvrdí, že nyní by podle Greshamova zákona byl návrat ke kolónu pro ekonomiku katastrofální. Přechod na dolar také urychlil trend směrem k nižším úrokovým sazbám v Salvadoru, což mnoha lidem pomohlo zajistit si úvěr na koupi domu nebo auta. V průběhu času nespokojenost se změnou do značné míry zmizela, ačkoli se tato otázka objevuje jako politický nástroj, když se blíží volby. V červnu 2021 prezident Nayib Bukele uvedl, že předloží zákon, který učiní Bitcoin zákonným platidlem v Salvadoru. Zákon o Bitcoinu byl schválen zákonodárným shromážděním 9. června 2021 většinou 62 ze 84 hlasů. Bitcoin se oficiálně stal zákonným platidlem devadesát dní po zveřejnění zákona v úředním věstníku. Jako součást zákona mohou cizinci získat trvalý pobyt v Salvadoru, pokud do země investují 3 Bitcoiny. V lednu 2022 Mezinárodní měnový fond (MMF) vyzval Salvador, aby zvrátil své rozhodnutí učinit kryptoměnu Bitcoin zákonným platidlem. Bitcoin rychle ztratil asi polovinu své hodnoty, což pro Salvador znamená ekonomické potíže. Prezident Bukele oznámil své plány na výstavbu bitcoinového města na úpatí sopky v Salvadoru. V prvních 18 měsících po přijetí Bitcoinu byla kryptoměna místním obyvatelstvem nebo turisty zřídka používána, což z USD de facto udělalo standard pro transakce. V roce 2021 získal Salvador od Evropské investiční banky pro rozvojovou banku země, Banco de Desarollo de el Salvador, půjčku ve výši 40 milionů USD na malé podniky a projekty v oblasti klimatických opatření. 20 milionů USD bude použito na podporu investic do projektů obnovitelné energie, zejména fotovoltaických, bioplynových a mikrohydro projektů. Až 50 % úvěrové linky bude použito na podporu malých a středních podniků, které byly postiženy pandemií COVID-19.
Facebook Twitter