Národní jazyk v karibské literatuře Pojem "národní jazyk" zavedl básník a vědec Kamau Brathwaite. Používá se k označení tvorby spisovatelů z Karibiku a africké diaspory, kteří píší v nestandardní angličtině. Dříve se jejich díla označovala jako "dialekt", ale Brathwaite považoval toto označení za hanlivé a omezující. Co je národní jazyk? Národní jazyk je druh angličtiny, kterou mluvili lidé, kteří byli přivezeni do Karibiku. Není to oficiální angličtina, ale jazyk otroků, dělníků a služebnictva. Vznikl smícháním angličtiny s dalšími importovanými jazyky, jako je francouzština, holandština a španělština. Význam národní jazyka v literatuře Mnoho karibských spisovatelů používá národní jazyk ve své tvorbě. Mezi nejznámější patří Samuel Selvon, Louise Bennett, John Figueroa, Archie Markham, Linton Kwesi Johnson, Marc Matthews, John Agard a Jean Binta Breeze. Národní jazyk umožňuje karibským spisovatelům vyjádřit svou zkušenost způsobem, který je pro ně autentický. Například básník V. S. Reid použil v roce 1949 jamajský dialekt jako jazyk vyprávění ve svém románu New Day. Pentametr a národní jazyk Pentametr je rytmický vzor, který se běžně používá v anglické poezii. Brathwaite však tvrdí, že tento vzor není vhodný pro vyjádření karibské zkušenosti. "Hurikán neřve v pentametru," píše. Národní jazyk naopak ignoruje pentametr. Je ovlivněn africkými rytmy a melodiemi. I když mohou být použita anglická slova, celkový zvuk a rytmus jazyka je africký. Národní jazyk jako "vynucená poetika" Martinský básník a kritik Édouard Glissant popisuje národní jazyk jako "vynucenou poetiku". Otroci ho používali jako strategii, jak skrýt a zároveň udržet svou kulturu.
Facebook Twitter