Makedonie (starořecky Μακεδονία, Makedonia) bylo starověké království, které se nacházelo na severu Řecka. Vzniklo v 7. století př. n. l. a svého největšího rozkvětu dosáhlo za vlády Alexandra Velikého ve 4. století př. n. l. Geografie Makedonie se rozkládala na severu Řecka, mezi řekami Strymon a Axios. Na západě sousedilo s Epeirem, na severu s Illyrií a Paionií, na východě s Thrákií a na jihu s Thesálií. Hlavním městem Makedonie byla Aigai, později Pella. Historie Makedonie byla původně malým královstvím, které se nacházelo mimo vliv velkých řeckých městských států, jako byly Athény, Sparta a Théby. V 5. století př. n. l. se Makedonie stala vazalem perské říše. V 4. století př. n. l. nastoupil na trůn král Filip II., který provedl řadu reforem, díky nimž se Makedonie stala mocnou vojenskou velmocí. Filip II. zreformoval armádu, zavedl falangy a vyzbrojil vojáky sarisou, dlouhým kopím. Filip II. také rozšířil území Makedonie a podmanil si většinu Řecka. V roce 338 př. n. l. porazil aténskou a thébskou armádu v bitvě u Chaironeie. Tímto vítězstvím se Makedonie stala dominantním státem v Řecku. Po Filipově smrti v roce 336 př. n. l. nastoupil na trůn jeho syn Alexandr Veliký. Alexandr pokračoval v otcově díle a rozšířil Makedonskou říši až k indickým hranicím. Alexandr Veliký zemřel v roce 323 př. n. l. a jeho říše se rozpadla. Makedonie se stala jedním z nástupnických států, které vznikly po Alexandrově smrti. Makedonie zůstala významným královstvím až do 2. století př. n. l., kdy se stala římskou provincií. Kultura Makedonie byla řecké království a její kultura byla silně ovlivněna řeckou kulturou. Makedonci mluvili řecky a uctívali řecké bohy. Makedonie byla také centrem filozofie a vědy. Nejvýznamnějším makedonským filozofem byl Aristoteles, který byl učitelem Alexandra Velikého. Odkaz Makedonie byla jednou z nejvýznamnějších říší starověku. Její odkaz se dodnes projevuje v řecké kultuře a historii.
Facebook Twitter