Pravoslaví Pravoslaví, také známé jako východní pravoslaví nebo byzantské křesťanství, je jednou ze tří hlavních větví chalcedonského křesťanství, spolu s římským katolicismem a protestantismem. Stejně jako v prvním tisíciletí je hlavním proudem východní pravoslavné církve tzv. Pentarchie, která je organizována do autokefálnych církví nezávislých na sobě. Ve 21. století existuje sedmnáct autokefálnych církví hlavního proudu; existují také autokefální církve neuznávané těmito hlavními církvemi. Autokefální církve si samy rozhodují o svém vlastním primátovi. Autokefální církve mohou mít jurisdikci (autoritu) nad jinými církvemi, některé z nich mají status "autonomních", což znamená, že mají větší autonomii než pouhé eparchie. Mnohé z jurisdikcí odpovídají územími jednomu nebo více moderním státům; například Moskevský patriarchát odpovídá Rusku a některým dalším postsovětským státům. Mohou také zahrnovat metropole, biskupství, farnosti, kláštery nebo odlehlé metochy odpovídající diasporám, které mohou být také umístěny mimo zemi, kde sídlí primátor (např. v případě Ekumenického patriarchátu v Konstantinopoli, jehož kanonické území se nachází částečně v severním Řecku a na východě); někdy se překrývají (případ Moldavska, kde se překrývají jurisdikce patriarchů z Bukurešti a Moskvy). Šíření pravoslaví začalo ve východní oblasti Středomoří v rámci řecké kultury. Jeho komunity sdílejí porozumění, nauku a úřady velké podobnosti, s hlubokým pocitem vidění sebe navzájem jako součástí jedné církve. Každý východní pravoslavný křesťan vidí, jak je jeho rok určován liturgickým kalendářem církve, na které závisejí. Východní pravoslaví tvrdí, že Svatý duše vychází z Otce a odmítá Filioque klauzule ("a Syn") přidaná k Nicejskému koncilu latinskou církví, na základě toho, že na přidání nebyla svolána žádná rada.
Facebook Twitter