Kumáni
Kumáni byli turkickým kočovným národem ze střední Asie, kteří tvořili západní větev konfederace Kumánů-Kipčaků a mluvili kumánským jazykem. V ruských pramenech se označují jako Polovci, v západních jako Kumáni a ve východních jako Kipčaci.
Byli příbuzní Pečeněhům a obývali oblast severně od Černého moře a podél řeky Volhy, která byla známá jako Kumánie. Zde se Kumáni-Kipčaci vměšovali do politiky na Kavkaze a v Chorezmské říši.
Kumáni byli divokými a obávanými kočovnými válečníky z eurasijské stepi, kteří měli trvalý vliv na středověký Balkán. Byli početní, kulturně vyspělí a vojensky mocní. Mnozí z nich se nakonec usadili západně od Černého moře a ovlivnili politiku Kyjevské Rusi, Haličsko-volyňského knížectví, Zlaté hordy, Druhé bulharské říše, Srbského království, Uherského království, Moldavska, Gruzínského království, Byzantské říše, Nikájského císařství, Latinského císařství a Valašska. Kumánští přistěhovalci se integrovali do elit jednotlivých zemí.
Kumáni také sehráli významnou roli ve čtvrté křížové výpravě a při vzniku Druhé bulharské říše. Kumánské a kipčacké kmeny se politicky spojily a vytvořily konfederaci Kumánů-Kipčaků.
Historie turkických národů před 14. stoletím
Turkické národy
Oghuzští Turci
Karlukové
Kipčaci
Onogurové
Kumykové
Jakutové
Dolganové
Krymčáci
Sabirové
Krymští Karaité
Turkické jazyky
Turečtina
Ázerbájdžánština
Uzbečtina
Kazachština
Ujgurština
Turkmenština
Tatarština
Kyrgyzština
Baškirština
Čuvaština
Kaškajština
Karakalpačtina
Jakutština
Kumykština
Karačajština-balkarština
Tuvanština
Gagauzština
Karaimština
Krymčakština
Turkická mytologie
Víra: Tengrismus a šamanismus
Hlavní bohové a bohyně: Kayra a Ülgen
Eposy a hrdinové: Ergenekon a Asena
Hlavní koncepty: Sheka a Šedý vlk
Před 14. stoletím
Jenisejští Kyrgyzové (202 př. n. l. – 13. století n. l.)
Jenisejský kyrgyzský kaganát
Tinglingové (71 př. n. l. – ?? n. l.)
Tieleové (Gaoche)
Göktürkové (První turkický kaganát, 552–581)
Západoturkický kaganát (581–657) (Tokharští Yabguové, Turští Šáhové)
Východoturkický kaganát (581–650)
Druhý turkický kaganát (682–744)
Sabirové
Chazarský kaganát (618–1048)
Xueyantuo (628–646)
Kangarská unie (659–750)
Turští Šáhové (665–850)
Türgešský kaganát (699–766)
Kimecká konfederace (743–1035)
Ujgurský kaganát (744–840)
Oghuzský yabgu stát (750–1055)
Karlucký yabgu stát (756–940)
Karachánský chanát (840–1212)
Západní Karachánidé
Východní Karachánidé
Ganzhouské ujgurské království (848–1036)
Qocho (856–1335)
Pečeněžské chanáty (860–1091)
Ghaznavidská říše (963–1186)
Selджуcká říše (1037–1194)
Sultanát Rúm
Konfederace Kumánů-Kipčaků (1067–1239)
Chorezmská říše (1077–1231)
Kerajtský chanát (11. století – 13. století)
Atabegové Ázerbájdžánu (1136–1225)
Dillíský sultanát (1206–1526)
Mamlucká dynastie
Khaldžská dynastie
Tughlaqská dynastie
Karlughidské království (1224–1266)
Zlatá horda (1242–1502)
Mamlucký sultanát (Káhira, 1250–1517)
Bahrijská dynastie
Osmanská říše (1299–1922)
Po mongolské invazi do Kyjevské Rusi v roce 1237 hledalo mnoho Kumánů azyl v Uherském království, protože se tam již mnoho z nich usadilo v předchozích desetiletích. Kumáni také hráli důležitou roli ve Druhé bulharské říši, Byzantské říši, Latinské říši a Nikájské říši v Anatolii.
Kumánský jazyk je doložen v některých středověkých dokumentech a je nejznámějším z raných turkických jazyků. Codex Cumanicus byl jazykový manuál napsaný na pomoc katolickým misionářům při komunikaci s Kumány.