Valašsko (rumunsky: Ţara Românească, česky též Vlašsko) je historický a geografický region v Rumunsku. Leží severně od dolního Dunaje a jižně od Jižních Karpat. Valašsko se tradičně dělí na dvě části, Munténii (Velké Valašsko) a Olténii (Malé Valašsko). Dobrudža se někdy považuje za třetí část kvůli své blízkosti a krátké nadvládě nad ní. O celém Valašsku se někdy mluví jako o Munténii, protože je totožná s větší ze dvou tradičních částí.
Valašsko bylo založeno jako knížectví na počátku 14. století Basarabou I. po povstání proti Karlu I. Uherskému, ačkoli první zmínka o území Valašska západně od řeky Olt pochází z listiny, kterou dal vojvodovi Seneslau v roce 1246 Béla IV. Uherský. V roce 1417 bylo Valašsko nuceno přijmout svrchovanost Osmanské říše;[10] ta trvala až do 19. století. V roce 1859 se Valašsko spojilo s Moldávií a vytvořilo Spojená knížectví, která v roce 1866 přijala název Rumunsko a v roce 1881 se oficiálně stala Rumunským královstvím. Později, po rozpadu Rakousko-Uherska a usnesení zvolených zástupců Rumunů v roce 1918, byly Rumunskému království přiděleny Bukovina, Sedmihradsko a části Banátu, Crişany a Maramureše, čímž vznikl moderní rumunský stát.
Název
Název Valašsko pochází z latinského slova "Valachus", což znamená "pasák ovcí". Tento termín se používal k označení Romů, kteří se v této oblasti usadili ve středověku. Postupem času se název začal používat i pro samotnou oblast.
Dějiny
Nejstaršími známými obyvateli Valašska byli Dákové, kteří zde žili od 2. století př. n. l. do 1. století n. l. V 1. století n. l. bylo Valašsko dobyto Římany a stalo se součástí římské provincie Dácie. Po pádu Římské říše v 5. století n. l. bylo Valašsko ovládáno různými kmeny, včetně Hunů, Avarů a Slovanů.
Ve 12. století se Valašsko stalo součástí Uherského království. V roce 1241 bylo Valašsko zpustošeno mongolskou invazí. V roce 1290 se Basarab I. vzbouřil proti uherské nadvládě a založil nezávislé Valašské knížectví.
Valašsko bylo v následujících stoletích neustále ohrožováno Osmanskou říší. V roce 1417 bylo Valašsko nuceno přijmout osmanskou svrchovanost. Osmané vládli Valašsku po dobu téměř 400 let.
V roce 1829 získalo Valašsko autonomii v rámci Osmanské říše. V roce 1859 se Valašsko spojilo s Moldávií a vytvořilo Spojená knížectví. V roce 1866 přijala Spojená knížectví název Rumunsko. V roce 1881 se Rumunsko stalo královstvím.
Geografie
Valašsko je převážně hornatá oblast. Nejvyšší horou je Moldoveanu (2 544 m). Valašsko je také domovem řady řek, včetně Dunaje, Olt a Siret.
Klima
Valašsko má mírné kontinentální klima. Léta jsou horká a suchá, zatímco zimy jsou chladné a vlhké.
Ekonomika
Hlavními odvětvími hospodářství Valašska jsou zemědělství, lesnictví a těžba. Valašsko je také významným producentem vína.
Kultura
Valašsko má bohatou kulturu, která byla ovlivněna řadou různých kultur, včetně rumunské, osmanské a řecké. Valašsko je domovem řady tradičních řemesel, včetně hrnčířství, tkalcovství a řezbářství. Valašsko je také domovem řady folklórních festivalů a tanců.
Demografie
Většinu obyvatel Valašska tvoří Rumuni. Valašsko je také domovem řady menšin, včetně Maďarů, Romů a Němců.
Zajímavosti
Valašsko je rodištěm Vlada Napichovače, který byl inspirací pro postavu hraběte Drákuly.
Valašsko je domovem řady středověkých hradů a pevností.
Valašsko je známé svými vinicemi a víny.
Valašsko je oblíbeným turistickým cílem.