Koruna Království polského (polsky Korona Królestwa Polskiego, latinsky Corona Regni Poloniae) byla politicko-právní idea, která vznikla ve 14. století a předpokládala jednotu, nedělitelnost a kontinuitu státu. Podle této koncepce stát přestal být patrimoniálním majetkem panovníka či dynastie, ale stal se společným dobrem politické obce království. [3] Taková představa umožnila fungování státu i v období interregna a vedla k vytvoření systému charakteristického pro Polsko, založeného na šlechtickém parlamentarismu a svobodné volbě panovníka. [4] Zároveň představa koruny přesahovala momentální politické hranice; k ní byly vztahovány i země v minulosti ztracené. [5] Myšlenka koruny se ve střední Evropě objevila nejprve v Čechách a Uhrách, odkud převzali její vzor králové Ludvík I. Veliký a Kazimír III. Veliký pro posílení své moci. Za vlády Ludvíka I. Velikého, který pobýval převážně v Uhrách, a za interregna po jeho smrti a regentství za nezletilosti jeho dcery Hedviky se jí ujali páni v království, aby zdůraznili svou vlastní roli jako spoluodpovědných za stát. [6] Historický vývoj Idea koruny se v Polsku začala formovat v 14. století za vlády Kazimíra III. Velikého. Kazimír se snažil posílit královskou moc a omezit vliv šlechty. Za tímto účelem vydal řadu zákonů, které posilovaly královskou autoritu a omezovaly moc šlechty. Kazimír také zahájil politiku územní expanze, která vedla ke zvětšení území Polska. Po Kazimírově smrti v roce 1370 nastoupil na trůn jeho synovec Ludvík I. Veliký, král uherský. Ludvík byl silným panovníkem, který pokračoval v Kazimírově politice územní expanze. Za jeho vlády se Polsko stalo jednou z největších a nejmocnějších zemí ve střední Evropě. Po Ludvíkově smrti v roce 1382 nastalo v Polsku období interregna. Šlechta se nemohla dohodnout na novém králi. Nakonec byla v roce 1384 zvolena Hedvika, Ludvíkova dcera. Hedvika se provdala za litevského knížete Vladislava II. Jagellu. Sňatek Hedviky a Vladislava vedl ke spojení Polska a Litvy a vytvoření polsko-litevského státu. Polsko-litevský stát byl silnou mocností, která hrála důležitou roli ve střední a východní Evropě. V 16. století se Polsko-litevský stát stal jedním z největších a nejmocnějších států v Evropě. V 18. století začal Polsko-litevský stát upadat. Šlechta se stala stále mocnější a král měl stále menší moc. V roce 1772 došlo k prvnímu dělení Polska mezi Rusko, Prusko a Rakousko. V roce 1793 došlo k druhému dělení Polska a v roce 1795 k třetímu dělení Polska, které vedlo k zániku polsko-litevského státu. Státní zřízení Koruna Království polského byla dědičnou monarchií. Král byl hlavou státu a měl výkonnou moc. Zákonodárnou moc měl Sejm, který se skládal ze dvou komor: Senátu a Poslanecké sněmovny. Senát byl tvořen církevními hodnostáři a šlechtou. Poslanecká sněmovna byla tvořena poslanci volenými šlechtou. Koruna Království polského byla také říší. Král byl císařem Svaté říše římské. Koruna Království polského byla rozdělena na několik provincií. V čele každé provincie stál vojvoda, který byl jmenován králem. Náboženství Oficiálním náboženstvím Koruny Království polského byl římský katolicismus. V Polsku však byla tolerována i jiná náboženství, jako například pravoslaví, judaismus a protestantismus. Armáda Armáda Koruny Království polského byla jednou z nejsilnějších armád ve střední Evropě. Armáda byla tvořena profesionálními vojáky a šlechtickým vojskem. Šlechtické vojsko bylo tvořeno šlechtou, která byla povinna sloužit v armádě na vlastní náklady. Ekonomika Ekonomika Koruny Království polského byla založena na zemědělství. Hlavními zemědělskými produkty byly obilí, dobytek a len. Polsko také těžařilo měď, olovo a stříbro. Kultura Kultura Koruny Království polského byla ovlivněna západní a východní kulturou. V Polsku se rozvíjela literatura, hudba a výtvarné umění. V Polsku působili významní umělci, jako například básník Jan Kochanowski a malíř Jan Matejko. Odkaz Koruna Království polského byla významným státem ve střední a východní Evropě. Polsko-litevský stát sehrál důležitou roli v evropských dějinách. Idea koruny je stále živá v polském národním vědomí.
Facebook Twitter