Knížectví Srbsko Knížectví Srbsko (srbsky: Књажество Србија, Knjažestvo Srbija) byl autonomní stát na Balkáně, který vznikl jako výsledek srbského povstání, jež trvalo v letech 1804 až 1817. [2] Jeho vznik byl vyjednán nejprve prostřednictvím nepsané dohody mezi Milošem Obrenovićem, vůdcem druhého srbského povstání, a osmanským úředníkem Marashli Pašou. Následovala řada právních dokumentů vydaných Vysokou portou v letech 1828, 1829 a nakonec 1830 – Hatt-i Sharif. De facto nezávislost byla dosažena v roce 1867 po evakuaci zbývajících osmanských vojsk z Bělehradské pevnosti a země. Nezávislost byla mezinárodně uznána v roce 1878 Berlínskou smlouvou. V roce 1882 bylo knížectví povýšeno na království. Historie Počátky Knížectví Srbsko lze vysledovat až do konce 18. století, kdy se Srbsko dostalo pod osmanskou nadvládu. Osmanská vláda byla často krutá a utlačující, což vedlo k několika povstáním. První srbské povstání v letech 1804–1813 bylo úspěšné při vytvoření poloautonomního srbského státu. Druhé srbské povstání v letech 1815–1817 vedl Miloš Obrenović, který se stal prvním knížetem Srbska. Za vlády Miloše Obrenoviće získalo Knížectví Srbsko větší autonomii. Osmanská vláda uznala srbskou autonomii v Hatt-i Sharif z roku 1830. Dokument poskytl Srbsku právo volit svého vlastního knížete, mít vlastní armádu a spravovat své vlastní záležitosti. V letech 1839–1842 vládl Srbsku kníže Mihailo Obrenović III., který pokračoval v politice svého otce Miloše. V roce 1842 byl však svržen a na trůn se vrátil Miloš Obrenović. Miloš zemřel v roce 1860 a jeho nástupcem se stal jeho syn Michal Obrenović III. Za vlády Michala Obrenoviće III. získalo Knížectví Srbsko další území. V roce 1862 získalo území Sandžaku Novi Pazar a v roce 1867 získalo území Bělehradského pašalíku. V roce 1867 bylo také evakuováno zbývající osmanské vojsko z Bělehradské pevnosti, což znamenalo de facto nezávislost Srbska. V roce 1878 byla nezávislost Srbska mezinárodně uznána Berlínskou smlouvou. Smlouva také rozšířila území Srbska o oblasti Niš, Pirot a Vranje. V roce 1882 bylo Knížectví Srbsko povýšeno na království a jeho prvním králem se stal Milan Obrenović IV. Politický systém Knížectví Srbsko byla absolutní monarchie. Kníže měl absolutní moc a byl hlavou státu i vlády. V roce 1838 byla přijata první ústava, která zavedla parlamentní monarchii. Parlament se nazýval Národní shromáždění a měl zákonodárnou moc. Ekonomika Ekonomika Knížectví Srbsko byla založena především na zemědělství. Hlavními pěstovanými plodinami byly pšenice, kukuřice a ovoce. Země měla také významný textilní průmysl. Kultura Kultura Knížectví Srbsko byla silně ovlivněna srbským pravoslavím. Země měla řadu významných klášterů a kostelů. Srbsko mělo také bohatou ústní tradici a lidovou hudbu. Odkaz Knížectví Srbsko sehrálo klíčovou roli v rozvoji moderního Srbska. Stát poskytl Srbům možnost rozvíjet svou vlastní kulturu a identitu. Byl také základem pro budoucí expanzi Srbska a vytvoření Království Srbsko v roce 1882.
Facebook Twitter