Východní fronta Východní fronta byla bojištěm druhé světové války, na kterém se střetly evropské mocnosti Osy a Spojenci, včetně Sovětského svazu (SSSR) a Polska. Bojovalo se zde ve střední, východní, severovýchodní (Pobaltí) a jihovýchodní Evropě (Balkán) od 22. června 1941 do 9. května 1945. Z odhadovaných 70–85 milionů úmrtí druhé světové války jich přibližně 30 milionů připadlo na východní frontu, včetně 9 milionů dětí. [1] [2] Východní fronta byla rozhodující pro výsledek války v Evropě a nakonec se stala hlavním důvodem porážky nacistického Německa a zemí Osy. [3] Operace Barbarossa Vojska Osy vedená nacistickým Německem zahájila svůj postup do Sovětského svazu pod krycím názvem Operace Barbarossa 22. června 1941, což byl začátek východní fronty. Sovětským jednotkám se zpočátku nepodařilo zastavit vojska Osy, která se dostala až k Moskvě. Přes mnohé pokusy se Ose nepodařilo Moskvu dobýt a brzy se zaměřila na ropná pole na Kavkaze. Německá vojska vpadla na Kavkaz v rámci plánu Fall Blau ("Modrý případ") 28. června 1942. Sovětům se podařilo zastavit další postup Osy u Stalingradu – nejkrvavější bitvy války –, což stálo mocnosti Osy morálku a stalo se zlomovým bodem na frontě. Sovětský svaz využil oslabení Osy u Stalingradu, zmobilizoval své síly a získal zpět ztracená území. Porážka Osy u Kurska ukončila německou ofenzivní sílu a otevřela cestu sovětským ofenzivám. Její neúspěchy přiměly mnoho zemí spřátelených s Německem k přeběhnutí ke Spojencům, například Rumunsko a Bulharsko. Východní fronta skončila dobytím Berlína, po kterém následovalo podepsání německé kapitulace 8. května, což byl den, který znamenal konec východní fronty a války v Evropě. Boje na východní frontě Boje na východní frontě druhé světové války představovaly největší vojenskou konfrontaci v historii. [4] Nacistické Německo ve snaze o svůj kolonizační program "Lebensraum" vedlo ve východní Evropě vyhlazovací válku (Vernichtungskrieg). Vojenské operace nacistů se vyznačovaly brutální krutostí, taktikou spálené země, svévolným ničením, masovými deportacemi, nuceným hladomorem, hromadným terorem a masakry. Patřily k nim i genocidní kampaně Generalplan Ost a Hunger Plan, jejichž cílem bylo vyhubení a etnické čistky více než sto milionů obyvatel východní Evropy. Zúčastněné strany Dvěma hlavními bojujícími stranami na východní frontě byly Německo a Sovětský svaz spolu s jejich spojenci. Spojené státy a Spojené království, i když nikdy neposlaly na východní frontu pozemní vojska, poskytly Sovětskému svazu značnou materiální pomoc v rámci programu Lend-Lease, spolu s námořní a leteckou podporou. Spojené německo-finské operace na nejsevernější finsko-sovětské hranici a v oblasti Murmansku jsou považovány za součást východní fronty. Kromě toho je sovětsko-finská pokračovací válka obecně považována za severní křídlo východní fronty.
Facebook Twitter