Ruská invaze na Ukrajinu Ruská invaze na Ukrajinu, která začala 24. února 2022, představuje eskalaci rusko-ukrajinské války, která vypukla v roce 2014. Invaze se stala největším útokem na evropskou zemi od druhé světové války. Odhaduje se, že si vyžádala desítky tisíc ukrajinských civilních obětí a stovky tisíc vojenských obětí. K červnu 2022 okupovaly ruské jednotky asi 20 % ukrajinského území. Do dubna 2023 bylo vnitřně vysídleno asi 8 milionů Ukrajinců a více než 8,2 milionu uprchlo ze země, což vedlo k největší uprchlické krizi v Evropě od druhé světové války. Rozsáhlé ekologické škody způsobené válkou, které jsou obecně popisovány jako ekocida, přispěly k potravinovým krizím po celém světě. Před invazí se ruské jednotky shromáždily u ukrajinských hranic, zatímco ruští představitelé popírali jakékoli plány na útok. Ruský prezident Vladimir Putin oznámil "speciální vojenskou operaci" na podporu rusky podporovaných odtrženeckých republik Doněck a Luhansk, jejichž polovojenské síly bojovaly s Ukrajinou v konfliktu na Donbasu od roku 2014. Putin zastával iredentistické názory zpochybňující právo Ukrajiny na existenci a nepravdivě tvrdil, že Ukrajinu ovládají neonacisté pronásledující ruskou menšinu. Řekl, že jeho cílem je "demilitarizovat" a "denacifikovat" Ukrajinu. Ruské letecké údery a pozemní invaze byly zahájeny na severní frontě z Běloruska směrem na Kyjev, na jižní frontě z Krymu a na východní frontě z Donbasu a směrem na Charkov. Ukrajina vyhlásila stanné právo, nařídila všeobecnou mobilizaci a přerušila diplomatické vztahy s Ruskem. Ruské jednotky se do dubna 2022 stáhly ze severní fronty poté, co narazily na logistické problémy a tuhý ukrajinský odpor. Na jižní a jihovýchodní frontě Rusko v březnu dobylo Cherson a v květnu Mariupol po ničivém obléhání. Rusko zahájilo obnovenou ofenzivu na Donbasu a pokračovalo v bombardování vojenských a civilních cílů daleko od frontové linie, včetně energetické sítě během zimy. Koncem roku 2022 Ukrajina zahájila úspěšné protiofenzívy na jihu a východě. Rusko krátce nato oznámilo nezákonnou anexi čtyř částečně okupovaných oblastí. V listopadu Ukrajina dobyla zpět části Chersonské oblasti, včetně samotného města Cherson. V červnu 2023 Ukrajina zahájila další protiofenzívu na jihovýchodě. Invaze se setkala s mezinárodním odsouzením. Valné shromáždění OSN v březnu 2022 přijalo rezoluci odsuzující invazi a požadující úplné ruské stažení. Mezinárodní soudní dvůr nařídil Rusku pozastavit vojenské operace a Rada Evropy Rusko vyloučila. Mnoho zemí uvalilo sankce na Rusko a jeho spojence Bělorusko a poskytlo humanitární a vojenskou pomoc Ukrajině. Všechny pobaltské státy prohlásily Rusko za teroristický stát. K protestům došlo po celém světě spolu s masovými zatýkáními protiválečných demonstrantů v Rusku, které také přijalo zákon umožňující větší mediální cenzuru. V důsledku invaze ukončilo činnost v Rusku a Bělorusku přes 1 000 společností. Mezinárodní trestní soud (ICC) zahájil vyšetřování možných zločinů proti lidskosti, válečných zločinů, únosů dětí a genocidy. Soud v březnu 2023 vydal zatykač na Putina a Marii Lvovou-Belovou kvůli údajné odpovědnosti za nezákonné deportace dětí.
Facebook Twitter