Dopady změny klimatu na lidské zdraví Dopady změny klimatu na lidské zdraví jsou stále lépe prozkoumané a kvantifikované. Rostoucí teploty a změny v počasí zvyšují četnost a závažnost vln veder, požárů, sucha, povodní, sesuvů půdy, hurikánů a dalších příčin zranění a nemocí. Vlny veder a extrémní povětrnostní události mají velký dopad na zdraví, a to jak přímo, tak nepřímo. Přímé účinky vystavení vysokým a dlouhodobým teplotám zahrnují nemoci, sníženou pracovní kapacitu venkovních pracovníků a úmrtnost související s horkem. Kromě přímých dopadů způsobuje změna klimatu a extrémní povětrnostní události změny v biosféře. Klimaticky citlivé patogeny a nemoci přenášené vektory se mohou v některých regionech šířit. Změny teploty vytvářejí podmínky příznivé pro nemoci přenášené komáry, jako je horečka dengue, a vodní nemoci včetně průjmových onemocnění. Změna klimatu ovlivní, kam se budou v budoucnu šířit infekční nemoci. Mnoho infekčních nemocí se rozšíří do nových zeměpisných oblastí, kde lidé dříve nebyli vystaveni nebo nevyvinuli imunitu. Změny klimatu mohou způsobit pokles výnosů některých plodin a regionů, což má za následek vyšší náklady na potraviny, nedostatek potravin a podvýživu. Znepokojující je také nedostatek vody. Dochází ke zvyšování chudoby, vysídlení, migrace, násilných konfliktů a negativních dopadů na duševní zdraví. Změna klimatu ovlivňuje lidské zdraví ve všech věkových kategoriích, od dětství přes dospívání, dospělost až po stáří. Faktory jako věk, pohlaví a socioekonomický status ovlivňují, do jaké míry se tyto účinky stanou široce rozšířenými riziky pro lidské zdraví. Extrémní počasí vytváří fyzická a ekonomická rizika pro celé rodiny, zejména pro ty vedené ženami. Teplota a vlny veder ovlivňují výdělečnou kapacitu a ekonomickou stabilitu jednotlivců a domácností. Osoby starší 65 let jsou obzvláště zranitelné vůči horku a dalším zdravotním dopadům změny klimatu. Zdravotní rizika jsou nerovnoměrně rozložena po celém světě. Obzvláště zranitelné vůči dopadům změny klimatu jsou znevýhodněné populace. Zdravotní dopady změny klimatu se stávají stále větší záležitostí pro mezinárodní komunitu veřejného zdravotnictví. Již v roce 2009 publikace ve všeobecném lékařském časopise The Lancet uvedla: „Změna klimatu je největší globální hrozbou pro zdraví 21. století.“ Světová zdravotnická organizace to v roce 2015 zopakovala. V roce 2019 Australská lékařská asociace formálně prohlásila změnu klimatu za zdravotní krizi. Výzkum ukazuje, že zdravotničtí pracovníci po celém světě souhlasí s tím, že změna klimatu je reálná, je způsobena člověkem a způsobuje zvýšené zdravotní problémy v jejich komunitách. Studie také ukazují, že přijetí opatření k řešení změny klimatu zlepšuje veřejné zdraví. Zdravotničtí pracovníci mohou jednat tak, že budou informovat lidi o zdravotních škodách a způsobech, jak je řešit, tím, že budou lobovat u vedoucích pracovníků, aby podnikli kroky, a tím, že podniknou kroky k dekarbonizaci svých vlastních domovů a pracovišť. Studie zjistily, že komunikace o změně klimatu, která ji prezentuje spíše jako zdravotní problém než jen jako environmentální záležitost, s větší pravděpodobností zaujme veřejnost.
Facebook Twitter