Korýši Korýši jsou bezobratlí živočichové patřící do podkmene korýši (Crustacea), velké a rozmanité skupiny převážně vodních členovců, kam patří například desetinožci (krevety, garnáti, krabi, humři a raci), perloočky, listonozí, rybí vši, kril, remipedie, stejnonožci, korýši, veslonôžci, vakovky, řásnožci a kudlanky. Skupinu korýšů lze považovat za podkmen pod kmenem klepítkatci (Mandibulata). Nyní je všeobecně uznáváno, že šestinohé (hmyz a hmyzotky) vznikly hluboko ve skupině korýšů a celá skupina se označuje jako Pancrustacea. Tři třídy, hlavatci (Cephalocarida), listonozí (Branchiopoda) a remipedie (Remipedia), jsou příbuznější šestinohým než kterékoli jiné korýše (oligostraci a multicrustaceani). 67 000 popsaných druhů se liší velikostí od Stygotantulus stocki o velikosti 0,1 mm (0,004 palce) po japonského kraba pavouka s rozpětím nohou až 3,8 m (12,5 stopy) a hmotností 20 kg (44 liber). Stejně jako jiní členovci mají korýši vnější kostru, kterou při růstu svlékají. Odlišují se od jiných skupin členovců, jako je hmyz, stonožky a pavoukovci, tím, že mají dvouramenné končetiny a larvální formy, jako je nauplius stadium listonožců a veslonôžců. Většina korýšů jsou volně žijící vodní živočichové, ale někteří jsou suchozemští (například stínky, písečníci), někteří jsou parazitičtí (například rhizocefalové, rybí vši, jazykoví červi) a někteří jsou přisedlí (například korýši). Skupina má rozsáhlé fosilní záznamy sahající až do kambria. Každoročně se pro lidskou spotřebu vyloví nebo vypěstuje více než 7,9 milionu tun korýšů, [4] z nichž většinu tvoří krevety a garnáti. Kril a veslonôžci se tak široce neloví, ale mohou to být zvířata s největší biomasou na planetě a tvoří zásadní součást potravního řetězce. Vědeckému studiu korýšů se říká karcinologie (alternativně malacostrakologie, krustaceologie nebo krustalogie) a vědec, který se zabývá karcinologií, je karcinolog.
Facebook Twitter