Åland (švédsky: [ˈǒːland] ⓘ; finsky: Ahvenanmaa) je autonomní a demilitarizovaná oblast Finska. Svou autonomii získala na základě rozhodnutí Společnosti národů z roku 1920. [2] Je to nejmenší oblast Finska podle rozlohy (1 580 km2) i podle počtu obyvatel (30 129), což představuje 0,51 % rozlohy Finska a 0,54 % jeho populace. Jejím jediným úředním jazykem je švédština a hlavním městem je Mariehamn. Åland leží ve finském souostroví nazývaném Ålandské ostrovy, u vchodu do Botnického zálivu v Baltském moři. Skládá se z Fasta Åland, na kterém žije 90 % obyvatelstva, [10] a asi 6 500 škerů a ostrovů na východ, [11] z nichž je obydleno asi 60–80. Fasta Åland je oddělena od pobřeží Roslagenu ve Švédsku 38 kilometry (20 + 1⁄2 námořních mil) otevřené vody na západě. Na východě sousedí Ålandské souostroví s finským souostrovím. Jediná pozemní hranice Åland se nachází na neobydleném škeru Märket, který sdílí se Švédskem. [12] Z Mariehamnu je trajektová vzdálenost asi 160 kilometrů (86 námořních mil) do Turku, pobřežního města pevninského Finska, a také do Stockholmu, hlavního města Švédska. Autonomní status Åland znamená, že provinční pravomoci, které obvykle vykonávají zástupci ústřední finské vlády, jsou z velké části vykonávány její vlastní vládou. Současné demilitarizované, neutrální postavení Åland pochází z Pařížské mírové smlouvy po Ålandské válce v 50. letech 19. století. [13] Historie Ålandské ostrovy byly osídleny již v době kamenné. Prvními známými obyvateli byli lovci a sběrači, kteří žili na ostrovech asi před 6 000 lety. V době bronzové se na ostrovech usadili zemědělci a pastevci a v době železné se zde začalo rozvíjet rybářství. Ve středověku byly Ålandské ostrovy součástí Švédska. V roce 1362 se staly součástí Finského vévodství, které bylo podřízeno švédské koruně. V roce 1523 se Finsko stalo součástí Švédského království. V roce 1809 bylo Finsko dobyto Ruskem a Ålandské ostrovy se staly součástí Ruského impéria. V roce 1854, během Krymské války, byly Ålandské ostrovy obsazeny britskými a francouzskými vojsky. V roce 1856 byla na základě Pařížské mírové smlouvy Ålandské ostrovy demilitarizovány a staly se autonomní oblastí v rámci Ruského impéria. V roce 1917 se Finsko stalo nezávislou republikou a Ålandské ostrovy se staly součástí Finska. V roce 1920 byla na základě rozhodnutí Společnosti národů Ålandským ostrovům udělena autonomie. Geografie Ålandské ostrovy se nacházejí v Baltském moři, mezi Finskem a Švédskem. Skládají se z více než 6 500 ostrovů, z nichž největší je Fasta Åland. Ostrovy jsou převážně nízké a skalnaté, s nejvyšším bodem 129,1 m n. m. Klima na Ålandských ostrovech je mírné, s teplými léty a mírnými zimami. Průměrná teplota v červenci je 17 °C a v lednu -4 °C. Populace Na Ålandských ostrovech žije asi 30 000 obyvatel. Většina obyvatelstva žije na ostrově Fasta Åland, kde se nachází také hlavní město Mariehamn. Oficiálním jazykem na Ålandských ostrovech je švédština. Finský jazyk je také široce používán, zejména na ostrově Fasta Åland. Ekonomika Ekonomika Ålandských ostrovů je založena na zemědělství, rybolovu a cestovním ruchu. Hlavními zemědělskými produkty jsou obilí, brambory a mléčné výrobky. Hlavními rybářskými produkty jsou sledi, lososi a pstruzi. Cestovní ruch je důležitým odvětvím ekonomiky Ålandských ostrovů. Hlavními turistickými atrakcemi jsou krásná příroda, historické památky a muzea. Kultura Ålandské ostrovy mají bohatou kulturu, která je ovlivněna jak švédskou, tak finskou kulturou. Hlavními kulturními událostmi na Ålandských ostrovech jsou Ålandský festival, který se koná v červenci, a Ålandské operní festival, který se koná v srpnu. Politika Ålandské ostrovy jsou autonomní oblastí v rámci Finska. Mají vlastní parlament, vládu a soudnictví. Hlavou vlády je premiér, který je jmenován parlamentem. Ålandské ostrovy nejsou součástí Evropské unie, ale jsou součástí Evropského hospodářského prostoru.
Facebook Twitter