Nuuk Nuuk (grónsky výslovnost: [nuːk]; dánsky: Nuuk, [1] dříve Godthåb [ˈkʌtˌhɔˀp]) [2] je hlavním městem a nejlidnatějším městem Grónska, autonomního území v rámci Dánského království. Nuuk je sídlem vlády a největším kulturním a ekonomickým centrem území. Nejbližšími velkými městy v jiných zemích jsou Iqaluit a St. John's v Kanadě a Reykjavík na Islandu. Nuuk tvoří třetinu populace Grónska a nachází se zde jeho nejvyšší budova. Nuuk je také sídlem vlády pro obec Sermersooq. V lednu 2023 měl 19 604 obyvatel. [3] Nuuk je považován za modernizované město poté, co tato politika začala v roce 1950. [4] Město bylo založeno v roce 1728 dánsko-norským misionářem Hansem Egedem, když se přestěhoval z dřívější Kolonie naděje (Haabets Koloni), kam dorazil v roce 1721. Součástí přesídlení byl i guvernér Claus Paarss. Nová kolonie byla umístěna v inuitské osadě Nûk a byla pojmenována Godthaab („Dobrá naděje“). „Nuuk“ je grónské slovo pro „mys“ (dánsky: næs) a běžně se vyskytuje v grónských místních názvech. Je tak pojmenován kvůli své poloze na konci fjordu Nuup Kangerlua na východním pobřeží Labradorského moře. Jeho zeměpisná šířka 64°11' N z něj dělá nejsevernější hlavní město světa, jen o několik kilometrů severněji než islandské hlavní město Reykjavík. Když byla v roce 1979 zřízena samospráva, byla autorizace místních názvů převedena na grónské úřady, které následně upřednostňovaly grónské názvy před dánskými. Název Godthåb se v průběhu následujících dvou desetiletí většinou přestal používat. Areál Grónské univerzity, kde sídlí Grónský statistický úřad a hlavní fondy Grónské veřejné a národní knihovny, [5] se nachází na severním konci městské části, poblíž silnice na letiště Nuuk. [6] Nuuk získává svou elektrickou energii převážně z obnovitelných zdrojů z vodní elektrárny Buksefjord pomocí 132 kV elektrického vedení, které překračuje fjord Ameralik na vzdálenost 5 376 m (17 638 ft), což je nejdelší volné rozpětí na světě. [7] [8]
Facebook Twitter