Ázerbájdžánský jazyk Ázerbájdžánský jazyk, někdy také nazývaný ázerština, ázerbájdžánská turkičtina nebo ázerbájdžánská turečtina, je turkický jazyk z podskupiny oghuzských jazyků. Hovoří jím především Ázerbájdžánci, kteří žijí hlavně v Ázerbájdžánské republice, kde se mluví severoázerbájdžánským dialektem, a v ázerbájdžánském regionu Íránu, kde se mluví jižnoázerbájdžánským dialektem. Severoázerbájdžánský jazyk má oficiální status v Ázerbájdžánské republice a Dagestánu (federálním subjektu Ruska), ale jižnoázerbájdžánský jazyk nemá oficiální status v Íránu, kde žije většina Ázerbájdžánců. Mluví se jím také v menší míře v ázerbájdžánských komunitách v Gruzii a Turecku a v diasporních komunitách, především v Evropě a Severní Americe. Ačkoli jsou obě formy ázerbájdžánského jazyka velmi vzájemně srozumitelné, existují mezi nimi významné rozdíly ve fonologii, lexiku, morfologii, syntaxi a zdrojích výpůjček. Standardizovaná forma severoázerbájdžánského jazyka (mluvená v Ázerbájdžánské republice a Rusku) je založena na šírvanském dialektu, zatímco jižní ázerbájdžánština používá jako svou prestižní variantu tabrízský dialekt. Od získání nezávislosti Ázerbájdžánské republiky na Sovětském svazu v roce 1991 používá severoázerbájdžánština latinské písmo. Jihoázerbájdžánština naopak vždy používala a stále používá persko-arabské písmo. Ázerbájdžánština je úzce příbuzná s turečtinou, turkmenštinou, gagauzštinou, kaškajštinou a krymskou tatarštinou. Je do určité míry vzájemně srozumitelná s každým z těchto jazyků.
Facebook Twitter