Evropské mikrostáty
Evropské mikrostáty nebo evropské ministáty jsou souborem velmi malých suverénních států v Evropě. V moderním kontextu se tento pojem obvykle používá pro označení šesti nejmenších států v Evropě podle rozlohy: Andorra, Lichtenštejnsko, Malta, Monako, San Marino a Vatikán (Svatý stolec). Všechny kromě Malty jsou monarchiemi (Vatikán je volená monarchie ovládaná papežem). Tyto státy vystopovaly svůj status až do prvního tisíciletí nebo na počátku druhého tisíciletí, s výjimkou Lichtenštejnska, které bylo vytvořeno v 17. století. Mikrostáty jsou malé nezávislé státy uznané většími státy. Podle kvalitativní definice navržené Zbigniewem Dumieńskim (2014) lze na mikrostáty pohlížet také jako na „moderní protektorátní státy, tj. suverénní státy, které byly schopny jednostranně postoupit určité atributy suverenity větším mocnostem výměnou za benigní ochranu jejich politické a ekonomické životaschopnosti proti jejich geografickým nebo demografickým omezením.“ [2] V souladu s touto definicí se za „mikrostáty“ kvalifikují pouze Andorra, Lichtenštejnsko, Monako a San Marino, protože pouze tyto státy jsou suverénními subjekty fungujícími ve úzké, ale dobrovolné asociaci se svými příslušnými většími sousedy. Lucembursko, které je mnohem větší než všechny evropské mikrostáty dohromady, přesto sdílí některé z těchto charakteristik. [3]
Charakteristika mikrostátů
Mikrostáty mají řadu charakteristických rysů, které je odlišují od větších států:
Malá velikost: Mikrostáty jsou velmi malé, obvykle s rozlohou menší než 1000 kilometrů čtverečních.
Nízký počet obyvatel: Mikrostáty mají také nízký počet obyvatel, obvykle méně než 100 000 obyvatel.
Omezené zdroje: Mikrostáty mají často omezené zdroje, jako je půda, voda a nerostné bohatství.
Závislost na vnějším obchodu: Mikrostáty jsou často závislé na vnějším obchodu, protože nemohou vyrábět všechny své vlastní potřeby.
Silné vazby na sousední země: Mikrostáty mají často silné vazby na své sousední země, které jim poskytují hospodářskou, politickou a vojenskou podporu.
Výzvy, kterým mikrostáty čelí
Mikrostáty čelí řadě výzev, včetně:
Ekonomická zranitelnost: Mikrostáty jsou často ekonomicky zranitelné kvůli své malé velikosti a omezeným zdrojům.
Politická nestabilita: Mikrostáty mohou být také politicky nestabilní kvůli své malé velikosti a omezeným zdrojům.
Hrozba ze strany větších sousedů: Mikrostáty mohou čelit hrozbě ze strany svých větších sousedů, kteří mohou být v pokušení je anektovat nebo jinak ovládnout.
Změna klimatu: Mikrostáty jsou také zvláště zranitelné vůči změně klimatu, protože jsou často nízko položené a mají omezené zdroje.
Budoucnost mikrostátů
Budoucnost mikrostátů je nejistá. Čelí řadě výzev, ale mají také řadu výhod, jako je jejich malá velikost a omezené zdroje. Je pravděpodobné, že mikrostáty budou i nadále existovat jako samostatné politické subjekty, ale mohou se také rozhodnout vytvořit federace nebo jiné formy spolupráce.