Evropská politika sousedství (EPS) je nástroj zahraničních vztahů Evropské unie (EU), který usiluje o navázání vztahů s těmi zeměmi na východ a jih od evropského území EU. Mezi tyto země patří některé, které se jednoho dne snaží stát členským státem Evropské unie nebo se více integrovat s Evropskou unií. EPS se nevztahuje na sousedy nejvzdálenějších regionů EU, konkrétně na francouzská území v Jižní Americe, ale pouze na ty země, které jsou blízko území členských států EU v kontinentální Evropě. Země, na které se vztahuje, jsou Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Maroko, Palestina, Sýrie, Tunisko na jihu; a Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko, Ukrajina na východě. Rusko má zvláštní status s EU-Ruskými společnými prostory namísto účasti v EPS. EU nabízí finanční pomoc zemím v evropském sousedství, pokud splní přísné podmínky vládních reforem, ekonomických reforem a dalších otázek týkajících se pozitivní transformace. Tento proces je obvykle podpořen akčním plánem dohodnutým Bruselem a cílovou zemí. EPS nezahrnuje země v současné agendě rozšíření EU, Evropské sdružení volného obchodu nebo západní evropské mikro státy. EU obvykle uzavírá dohody o přidružení výměnou za závazky k politickým, ekonomickým, obchodním nebo reformám lidských práv v zemi. Na oplátku může být zemi nabídnut bezcelní přístup na některé nebo všechny trhy EU (zejména průmyslové zboží nebo zemědělské produkty) a finanční nebo technická pomoc.
Facebook Twitter