Politický systém Finské republiky Finsko je republika s parlamentní demokracií. Hlavou státu je prezident Sauli Niinistö, který řídí zahraniční politiku a je vrchním velitelem finských obranných sil. Premiér Petteri Orpo je předsedou vlády a řídí výkonnou moc. Zákonodárnou moc má Parlament Finska (Eduskunta), který může schvalovat zákony, ale vláda má omezená práva je měnit. Ústava Finska dává moc jak prezidentovi, tak vládě. Prezident má právo veta nad rozhodnutími parlamentu, ale parlament může jeho veto přehlasovat většinou hlasů. Soudnictví je nezávislé na výkonné a zákonodárné moci. Má dva systémy: běžné soudy a správní soudy. Nejvyšším orgánem běžných soudů je Nejvyšší soud, správních soudů Nejvyšší správní soud. Správní soudy řeší případy, ve kterých se někdo odvolává proti rozhodnutí úřadů. Ve Finsku není ústavní soud, ústavnost zákona lze napadnout jen v konkrétním soudním případu. Občané Finska mají mnoho svobod, včetně volebního práva od 18 let. Finské ženy byly první na světě, které měly neomezené právo volit i kandidovat do veřejných funkcí. Finská populace je etnicky homogenní s malým počtem přistěhovalců. Mezi finsky a švédsky mluvícími menšinami existuje jen malé napětí, i když v některých kruzích se neustále diskutuje o postavení švédštiny. Finské pracovní smlouvy jsou založeny na kolektivním vyjednávání. Vyjednávání je silně centralizované a často se ho účastní vláda, aby koordinovala fiskální politiku. Ve Finsku platí kolektivní pracovní smlouvy obecně a často, i když ne vždy, se odbory, zaměstnavatelé a vláda dohodnou na celostátní dohodě o příjmové politice. Významné finské odbory jsou SAK, STTK, AKAVA a EK. The Economist Intelligence Unit označila Finsko v roce 2022 za „plnou demokracii“. Podle indexů demokracie V-Dem bylo Finsko v roce 2023 13. nejdemokratičtější zemí na světě z hlediska voleb.
Facebook Twitter