Belgická koloniální říše Belgická koloniální říše byla soubor území, která byla pod kontrolou Belgie od roku 1885 do roku 1962. Největší a nejvýznamnější kolonií bylo Belgické Kongo (dnešní Demokratická republika Kongo), které bylo založeno v roce 1908. Kromě toho Belgie kontrolovala také území Ruanda-Urundi (dnešní Rwanda a Burundi) a Lado Enclave (dnešní provincie Central Equatoria v Jižním Súdánu). Belgické Kongo Belgické Kongo bylo založeno v roce 1908, kdy Belgie převzala kontrolu nad Svobodným státem Kongo, který byl osobním majetkem belgického krále Leopolda II. Svobodný stát Kongo byl známý svým brutálním zacházením s domorodým obyvatelstvem a násilnými metodami získávání surovin. Belgická vláda byla pod mezinárodním tlakem, aby převzala kontrolu nad územím a ukončila tyto praktiky. Belgická vláda v Kongu uplatňovala politiku "koloniální trojice" (trinité coloniale), která spočívala ve spolupráci státu, misionářů a soukromých společností. Během 40. a 50. let 20. století došlo v Kongu k rozsáhlé urbanizaci a belgická správa se snažila vytvořit z něj "vzorovou kolonii". V důsledku rostoucího protikoloniálního hnutí získalo Kongo nezávislost v roce 1960 jako Republika Kongo-Léopoldville. Ruanda-Urundi Ruanda-Urundi bylo území v Německé východní Africe, které bylo po první světové válce svěřeno Belgii jako mandát Společnosti národů. Po rwandské revoluci se mandát v roce 1962 rozdělil na nezávislé státy Burundi a Rwanda. Lado Enclave Lado Enclave bylo území v dnešním Jižním Súdánu, které bylo pronajato Belgii od Egypta v roce 1894. Bylo využíváno jako obchodní stanice a jako základna pro průzkum regionu. V roce 1910 bylo území vráceno Egyptu. Další území Kromě hlavních kolonií měla Belgie také menší území v Guatemale (1843-1854), koncesi v čínském Tianjinu (1902-1931) a byla spoluadministrátorem mezinárodní zóny Tanger v Maroku. Dědictví Belgická koloniální říše měla významný dopad na historii a vývoj afrických zemí, které byly její součástí. Belgické koloniální praktiky byly často kritizovány za jejich brutalitu a vykořisťování, ale Belgie také přispěla k rozvoji infrastruktury, vzdělávání a zdravotnictví v těchto zemích. Dědictví belgické koloniální éry je stále předmětem debat a zkoumání.
Facebook Twitter