Korsičané (korsičansky, italsky a ligursky: Corsi; francouzsky: Corses) jsou románská italská etnická skupina. [10] Pocházejí z Korsiky, středomořského ostrova a územního společenství Francie. [11] Celkový počet Korsičanů se odhaduje na 2 500 000 až 3 500 000. Největší populace žije na Korsice (přibližně 322 120 obyvatel, bez ohledu na etnický původ), ve Francii (1 000 000 až 1 200 000), v Portoriku (300 000 až 400 000), na Sardinii (200 000 až 300 000), v Itálii (6 200) a ve Spojených státech (1 840). [3] Korsičané hovoří francouzsky, korsičansky, ligursky a řecky. Historicky také hovořili italsky. Náboženstvím většiny Korsičanů je křesťanství, zejména římský katolicismus. Menšiny vyznávají melchitský řeckokatolicismus [4] a pravoslaví. [5] [6] Etnicky jsou Korsičané příbuzní se Sardiny, Italy, jižními Francouzi a Španěly. [7] [8] [9] Korsičané v Portoriku První Korsičané se do Portorika dostali v roce 1799, kdy ostrov ovládlo Španělsko. Většina z nich se usadila v oblasti Adjuntas, kde založili farnost a začali pěstovat kávu. V roce 1815, kdy se Portoriko stalo součástí Španělska, bylo na ostrově již asi 5 000 Korsičanů. Později, v 19. století, přišlo do Portorika ještě více Korsičanů, kteří utíkali před chudobou a politickým útlakem na Korsice. Usadili se především v horách, kde se věnovali zemědělství a těžbě dřeva. Dnes žije v Portoriku asi 300 000 až 400 000 Korsičanů. Jsou dobře integrováni do portorické společnosti a mnoho z nich zastává významné pozice v politice, obchodě a kultuře. Korsičané ve Venezuele První Korsičané přišli do Venezuely v 19. století. Usadili se především ve státech Táchira a Mérida, kde se věnovali zemědělství a obchodu. Dnes žije ve Venezuele asi 200 000 Korsičanů. Jsou dobře integrováni do venezuelské společnosti a mnoho z nich zastává významné pozice v politice, obchodě a kultuře.
Facebook Twitter