Válka proti teroru Válka proti teroru, oficiálně Globální válka proti terorismu (GWOT), je globální vojenská kampaň zahájená Spojenými státy po útocích z 11. září a je to nejnovější globální konflikt zahrnující více válek. Hlavními cíli kampaně jsou militantní islamistická hnutí jako Al-Káida, Taliban a jejich spojenci. Mezi další hlavní cíle patřil baasistický režim v Iráku, který byl svržen při invazi v roce 2003, a různé militantní frakce, které bojovaly během následného povstání. Po svém územním rozšíření v roce 2014 se milice Islámského státu také stala klíčovým protivníkem Spojených států. „Válka proti teroru“ používá válku jako metaforu k popisu řady akcí, které spadají mimo tradiční definici války. 43. prezident Spojených států George W. Bush poprvé použil termín „válka proti terorismu“ 16. září 2001 a poté „válka proti teroru“ o několik dní později ve formálním projevu před Kongresem. Bush označil nepřítele války proti teroru jako „radikální síť teroristů a každou vládu, která je podporuje“. Počáteční konflikt byl zaměřen na Al-Káidu, s hlavním dějištěm v Afghánistánu a Pákistánu, regionu, který byl později označován jako „AfPak“. Termín „válka proti teroru“ byl okamžitě kritizován osobnostmi včetně Richarda Myerse, tehdejšího předsedy sboru náčelníků štábů, a později Bushova administrativa začala používat jemnější termíny k definování kampaně. Ačkoli „válka proti teroru“ nikdy nebyla použita jako formální označení amerických operací, americké ozbrojené síly vydávaly a vydávají Medailu za službu v globální válce proti terorismu. S koncem hlavních válek a pouze nízkými bojovými operacemi na některých místech symbolizuje konec války v Afghánistánu v srpnu 2021 viditelný konec války, nebo alespoň její hlavní fáze, pro mnohé na Západě. Americká armáda přestala vydávat svou Medailu za národní obrannou službu 31. prosince 2022. Od roku 2023 probíhají různé operace v rámci kampaně, včetně probíhající protipovstalecké kampaně v Somálsku. Podle projektu Costs of War války po 11. září vysídlily 38 milionů lidí, což je druhý největší počet nucených vysídlení z jakéhokoli konfliktu od roku 1900, a způsobily více než 4,5 milionu úmrtí (přímých a nepřímých) v Afghánistánu, Iráku, Libyi, Filipínách, Pákistánu, Somálsku, Sýrii a Jemenu. Odhadují také, že americkou státní pokladnu stály více než 8 bilionů dolarů. Kontroverze ohledně války se zaměřily na její morálku, oběti a kontinuitu, přičemž kritici zpochybňují vládní opatření k porušování občanských svobod a lidských práv. Byly odsouzeny kontroverzní praktiky koaličních sil, včetně dronové války, sledování, mučení, mimořádných vydávání a různých válečných zločinů. Účastnící vlády byly kritizovány za prosazování autoritářských opatření, represe menšin, za podněcování islamofobie po celém světě a za negativní dopady na zdraví a životní prostředí. Bezpečnostní analytici tvrdí, že na konflikt neexistuje vojenské řešení, poukazují na to, že terorismus není identifikovatelný nepřítel, a zdůrazňují význam jednání a politických řešení k vyřešení základních příčin krizí.
Facebook Twitter