Křesťanský humanismus je termín, který označuje soubor principů, které považují lidskou důstojnost, individuální svobodu a důležitost štěstí za podstatné a hlavní, nebo dokonce výlučné součásti Ježíšova učení. Zastánci tohoto termínu sledují koncept až do období renesance nebo patristiky a spojují své víry s učitelským hnutím, které se také nazývá „humanismus“. Teologové, jako například Jens Zimmerman, argumentují ve prospěch konceptu křesťanského humanismu jako soudržné síly v historii křesťanství. Podle Zimmermannova popisu křesťanský humanismus jako tradice vychází z křesťanské nauky, že Bůh se v osobě Ježíše stal člověkem, aby vykoupil lidstvo, a z dalšího příkazu pro účastnící se lidský kolektiv (církev), aby žil život Krista. Termín kritizovaly osobnosti spojené s tímto hnutím, přičemž někteří poznamenali, že postrádá soudržnost nebo je ve skutečnosti používán k obhajobě „výjimečnosti“ křesťanství. Někteří křesťanští humanisté například jdou tak daleko, že naznačují, že jiná pojetí humanismu jsou neautentická, když říkají, že „společné lidstvo, univerzální rozum, svoboda, osobnost, lidská práva, lidská emancipace a pokrok a vskutku samotná představa sekularity... jsou doslova nemyslitelné bez svých křesťanských kořenů.“
Facebook Twitter