Analytická filozofie Analytická filozofie je odvětví filozofie využívající analýzu, populární v západním světě, především v anglosféře. Začala se rozvíjet kolem přelomu 20. století v současné éře ve Velké Británii, Spojených státech, Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu a ve Skandinávii a pokračuje dodnes. Analytická filozofie je často stavěna do kontrastu s kontinentální filozofií, což je souhrnný pojem pro jiné metody, rozšířené v Evropě. Ústředními postavami v tomto historickém vývoji analytické filozofie jsou Gottlob Frege, Bertrand Russell, G. E. Moore a Ludwig Wittgenstein. Mezi další významné osobnosti její historie patří logičtí pozitivisté (zejména Rudolf Carnap), W. V. O. Quine a Karl Popper. Po úpadku logického pozitivismu vedli Saul Kripke, David Lewis a další obnovu metafyziky. Alvin Plantinga vedl obnovu křesťanské filozofie. Elizabeth Anscombe, Peter Geach, Anthony Kenny a další rozvinuli analytický přístup k tomismu. Analytická filozofie se vyznačuje jasností prózy a důsledností v argumentaci, využívá formální logiku a matematiku a v menší míře i přírodní vědy. Je známá svým zaměřením na jazyk, tzv. lingvistickým obratem. Analytická filozofie také zkoumá věci po částech, „ve snaze zaměřit filozofickou reflexi na menší problémy, které vedou k odpovědím na větší otázky“. Analytická filozofie je často chápána v kontrastu s jinými filozofickými tradicemi, zejména s kontinentálními filozofiemi, jako je existencialismus, fenomenologie a hegelianismus. Analytická tradice byla dominantní tradicí v západní filozofii od druhé poloviny 20. století. Tato tradice byla kritizována za ahistorismus a odstup vůči alternativním disciplínám a outsiderům.
Facebook Twitter