Křesťanský existencialismus je teofilozofický směr, který křesťanskou teologii chápe existencialisticky. Tento myšlenkový proud bývá často odvozován od díla dánského filozofa a teologa Sørena Kierkegaarda (1813–1855), který je obecně považován za otce existencialismu. [1]
Křesťanský existencialismus je založen na myšlence, že lidská existence je charakterizována svobodou a odpovědností. Lidé jsou svobodní činit volby, které utvářejí jejich životy, a jsou zodpovědní za důsledky těchto voleb. Křesťanští existencialisté věří, že tato svoboda a odpovědnost jsou základem lidské identity a že nás vedou k Bohu.
Jedním z klíčových pojmů křesťanského existencialismu je pojem "skok víry". Kierkegaard věřil, že víra v Boha je iracionální akt, který nelze dokázat rozumem. Je to však nezbytný krok pro nalezení smyslu a účelu v životě. Křesťanští existencialisté věří, že skok víry je aktem svobody, který nás osvobozuje od našich starostí a úzkostí a vede nás k novému životu v Kristu.
Dalším důležitým pojmem křesťanského existencialismu je pojem "angažovanost". Kierkegaard věřil, že víra v Boha by měla vést k angažovanosti ve světě. Křesťané by měli být aktivní v boji proti nespravedlnosti a utrpení a měli by se snažit žít podle Ježíšova učení. Křesťanští existencialisté věří, že angažovanost je nezbytná pro to, abychom naplnili svůj potenciál jako lidské bytosti a abychom se přiblížili Bohu.
Křesťanský existencialismus měl významný vliv na křesťanskou teologii a praxi. Podnítil nové způsoby myšlení o víře, svobodě a odpovědnosti a vedl k většímu důrazu na angažovanost ve světě. Křesťanský existencialismus zůstává živou a dynamickou silou v křesťanství a nadále inspiruje křesťany k hlubšímu porozumění své víře a k většímu angažování se ve světě.
Zde je několik příkladů křesťanských existencialistů a jejich myšlenek:
Søren Kierkegaard (1813–1855): Kierkegaard je považován za otce existencialismu. Byl dánský filozof a teolog, který psal o svobodě, úzkosti a víře. Věřil, že víra v Boha je iracionální akt, který nelze dokázat rozumem. Je to však nezbytný krok pro nalezení smyslu a účelu v životě.
Karl Jaspers (1883–1969): Jaspers byl německý filozof a psychiatr, který byl ovlivněn Kierkegaardem. Věřil, že lidská existence je charakterizována svobodou a odpovědností. Lidé jsou svobodní činit volby, které utvářejí jejich životy, a jsou zodpovědní za důsledky těchto voleb. Jaspers také věřil, že lidé jsou schopni transcendentního poznání, které je možné pouze prostřednictvím víry.
Martin Heidegger (1889–1976): Heidegger byl německý filozof, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších filozofů 20. století. Byl ovlivněn Kierkegaardem a dalšími existencialisty. Heidegger věřil, že lidská existence je charakterizována tím, že je "vržena" do světa. Lidé se nenarodili s žádným předem daným účelem nebo smyslem a musí si svůj vlastní smysl a účel vytvořit. Heidegger také věřil, že lidé jsou schopni transcendentního poznání, které je možné pouze prostřednictvím bytí.
Gabriel Marcel (1889–1973): Marcel byl francouzský filozof a dramatik, který byl ovlivněn Kierkegaardem a dalšími existencialisty. Věřil, že lidská existence je charakterizována svobodou a odpovědností. Lidé jsou svobodní činit volby, které utvářejí jejich životy, a jsou zodpovědní za důsledky těchto voleb. Marcel také věřil, že lidé jsou schopni transcendentního poznání, které je možné pouze prostřednictvím lásky.
Jean-Paul Sartre (1905–1980): Sartre byl francouzský filozof, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších filozofů 20. století. Byl ovlivněn Kierkegaardem a dalšími existencialisty. Sartre věřil, že lidská existence je charakterizována svobodou a odpovědností. Lidé jsou svobodní činit volby, které utvářejí jejich životy, a jsou zodpovědní za důsledky těchto voleb. Sartre také věřil, že lidé jsou schopni transcendentního poznání, které je možné pouze prostřednictvím akce.
Křesťanský existencialismus je bohatá a složitá tradice, která se vyvíjí již více než století. Existuje mnoho různých křesťanských existencialistů a jejich myšlenky se často liší. Přesto sdílejí několik základních přesvědčení, včetně přesvědčení, že lidská existence je charakterizována svobodou a odpovědností, že víra v Boha je iracionální akt, který nelze dokázat rozumem, a že lidé jsou schopni transcendentního poznání, které je možné pouze prostřednictvím víry, lásky nebo akce.