Cristina Fernández de Kirchner Cristina Elisabet Fernández de Kirchner (narozena 19. února 1953 v Tolose, provincii Buenos Aires, Argentina) je argentinská právnička a politička, která v letech 2007 až 2015 zastávala funkci prezidentky Argentiny a následně v letech 2019 až 2023 funkci viceprezidentky Argentiny pod prezidentem Albertem Fernándezem. V letech 2003 až 2007 byla také první dámou Argentiny během funkčního období svého manžela Néstora Kirchnera. Byla druhou prezidentkou Argentiny (po Isabel Perón) a první zvolenou prezidentkou Argentiny. Ideologicky se identifikuje jako peronistka a progresivistka, přičemž její politický přístup se nazývá kirchnerismus. Narodila se v La Platě v provincii Buenos Aires, vystudovala práva na univerzitě v La Platě a po ukončení studia se přestěhovala do Patagonie se svým manželem Néstorem Kirchnerem. Byla zvolena do provinčního zákonodárného sboru; její manžel byl zvolen starostou Río Gallegos. V roce 1995 byla zvolena do národního senátu a její mandát byl kontroverzní, zatímco její manžel byl zvolen guvernérem provincie Santa Cruz. V roce 1994 byla také zvolena do ústavodárného shromáždění, které novelizovalo ústavu Argentiny. Od roku 2003 do roku 2007 byla první dámou poté, co byl její manžel zvolen prezidentem. Néstor Kirchner nekandidoval na znovuzvolení. Místo toho byla jeho manželka kandidátkou aliance Frente para la Victoria a stala se prezidentkou ve prezidentských volbách v roce 2007. Její první funkční období začalo konfliktem se zemědělským sektorem a její navrhovaný daňový systém byl odmítnut. Poté znárodnila soukromé penzijní fondy a odvolala prezidenta centrální banky. Cena veřejných služeb zůstala dotovaná a ona znárodnila energetickou společnost YPF. Země měla dobré vztahy s dalšími jihoamerickými národy a napjaté vztahy se západním blokem jako součást regionálního politického hnutí známého jako růžový příliv. Pokračovala také v politice lidských práv svého manžela a měla skalní vztah s tiskem. Néstor Kirchner zemřel v roce 2010 a ona byla znovu zvolena do druhého funkčního období v roce 2011. Všeobecné volby v roce 2011 vyhrála se ziskem 54,11 % hlasů, což je nejvyšší procento získané jakýmkoli prezidentským kandidátem od roku 1983. Rozdíl 37,3 % mezi hlasy pro ni a kandidáty Binner-Morandini byl druhý největší v historii argentinských všeobecných voleb. Během svého druhého funkčního období zavedla měnové kontroly a země v roce 2014 upadla do státního bankrotu. Úřadu se vzdala v roce 2015 s mírou schválení nad 50 %. Během jejích dvou funkčních období jako prezidentky došlo k několika korupčním skandálům a následně její vláda čelila několika demonstracím proti její vládě. Byla obviněna z podvodných nízkých cenových prodejů dolarových futures a později byla zproštěna viny. V roce 2015 byla obžalována z maření vyšetřování bombového útoku na AMIA v roce 1994, a to po kontroverzním obvinění Alberta Nismana z údajné „dohody“ (memoranda) podepsané mezi její vládou a Íránem, která údajně hledala beztrestnost pro Íránce zapojené do teroristického útoku. V roce 2017 vydal Claudio Bonadio zatykač na Fernández de Kirchnerovou, který ji obvinil ze „zrady“, ale kvůli její parlamentní imunitě nešla do vězení a obvinění ze zrady bylo později staženo, zatímco další obvinění související s Nismanovým obviněním zůstala. V roce 2018 byla také obžalována z korupce kvůli obvinění, že její administrativa přijímala úplatky výměnou za veřejné zakázky. Dne 30. září 2020 potvrdil federální trestní kasační soud korupční procesy Fernández de Kirchnerové a rozhodl, že námitky bývalé prezidentky jsou nepřípustné. Po analýze tvrzení obžalovaných v případu nikdy neratifikovaného memoranda s Íránem vyhlásil 7. října 2021 Federální ústní soud 8 případ za neplatný. Soudci dospěli k závěru, že podepsáním dohody s Íránem nedošlo k žádnému trestnému činu, a prohlásili Cristinu Kirchnerovou a další obžalované za soudně zproštěné viny. Dne 6. prosince 2022 byla odsouzena k šesti letům vězení a doživotnímu zákazu zastávání veřejné funkce za korupci a uvedla, že má v úmyslu se proti rozsudku odvolat.
Facebook Twitter