Absolutní monarchie Absolutní monarchie je forma monarchie, ve které monarcha vládne z vlastní vůle nebo moci. V absolutní monarchii není král nebo královna nijak omezen a má absolutní moc. Často jsou takové monarchie dědičné. Systém absolutistické vlády dosáhl svého vrcholu v pozdním 16. a 17. století, spojený s autokratičtější formou vlády pod osobnostmi jako Ludvík XIV. Francouzský a Filip II. Španělský. Karel I. Anglický, který se pokoušel vytvořit absolutistickou vládu podle evropského vzoru, považoval parlament za zbytečný, což nakonec vedlo k anglické občanské válce (1642–51) a jeho popravě. Absolutismus podstatně upadl nejprve po francouzské revoluci a později po první světové válce, které obě vedly k popularizaci teorií vlády založených na představě lidové suverenity. Poskytl však základ pro novější politické teorie a hnutí, která se vynořila, aby se postavila proti liberální demokracii, jako byl legitimismus a karlisumus v počátku 19. století nebo „integrální nacionalismus“ v počátku 20. století. K absolutním monarchiím patří Brunej, Eswatini, Omán, Saúdská Arábie, Vatikán a jednotlivé emiráty tvořící Spojené arabské emiráty, které jsou samy federací takových monarchií – federální monarchií. Ačkoli jsou absolutní monarchie někdy podporovány právními dokumenty, liší se od konstitučních monarchií, ve kterých je autorita monarchy omezena (např. zákonodárným sborem nebo nepsanými zvyky) nebo vyvážena autoritou jiných úředníků, jako je předseda vlády.
Facebook Twitter