Vicente Guerrero
Vicente Ramón Guerrero Saldaña (
10. srpna 1782 – 14. února 1831) byl mexický voják a politik, který se stal druhým prezidentem země. Byl jedním z předních generálů, kteří bojovali proti Španělsku během mexické války za nezávislost. Je prvním a zatím jediným mexickým prezidentem afrického původu a prvním prezidentem afrického původu v pevninské Severní Americe. Během svého prezidentství zrušil otroctví v Mexiku. Guerrera sesadil z funkce ve vzpouře jeho viceprezident Anastasio Bustamante.
Časný život a kariéra
Guerrero se narodil v Tixtle v Mexickém království jako syn mulata Pedra Guerrera a africké otrokyně Cataliny Saldañové. V mládí pracoval jako farmář a řezník. V roce 1810 se připojil k povstání vedenému knězem Miguelem Hidalgem y Costillou, které zahájilo mexickou válku za nezávislost.
Guerrero se rychle vyznamenal jako vojenský velitel a brzy byl povýšen do hodnosti generála. Velil řadě úspěšných kampaní proti španělským silám a stal se jedním z nejuznávanějších vůdců povstání. V roce 1821, kdy Mexiko dosáhlo nezávislosti, byl Guerrero jmenován ministrem války a námořnictva.
Prezidentství
V roce 1828 byl Guerrero zvolen druhým prezidentem Mexika. Jeho prezidentství bylo poznamenáno řadou reforem, včetně zrušení otroctví a zavedení všeobecného volebního práva. Pokusil se také omezit moc katolické církve a posílit mexickou armádu.
Guerrerova reforma však vyvolala odpor ze strany konzervativních a vojenských kruhů. V roce 1829 se proti němu vzbouřil jeho viceprezident Anastasio Bustamante. Guerrero byl sesazen z funkce a uvězněn.
Smrt
V roce 1831 byl Guerrero popraven popravčí četou na příkaz Bustamanteho. Jeho smrt vyvolala v Mexiku vlnu rozhořčení a zůstává jednou z nejtemnějších kapitol v mexické historii.
Odkaz
Vicente Guerrero je v Mexiku považován za národního hrdinu. Jeho odkaz je dodnes připomínán v názvech měst, ulic a škol. Je také uctíván jako symbol boje za nezávislost, spravedlnost a rovnost.