Populismus Populismus je souhrnný název pro řadu politických postojů, které zdůrazňují představu "lidu" a často staví tuto skupinu do protikladu s "elitou". Často je spojován s protisystémovým a antipolitickým cítěním. Pojem se vyvinul na konci 19. století a od té doby se používá pro různé politiky, strany a hnutí, často hanlivě. V politologii a dalších společenských vědách bylo použito několik různých definic populismu, přičemž někteří vědci navrhují, aby byl tento pojem zcela odmítnut. Běžným rámcem pro interpretaci populismu je takzvaný ideový přístup: ten definuje populismus jako ideologii, která prezentuje "lid" jako morálně dobrou sílu a staví je do protikladu k "elitě", která je líčena jako zkorumpovaná a sobecká. Populisté se liší v tom, jak definují "lid", ale může to být založeno na třídních, etnických nebo národních liniích. Populisté obvykle představují "elitu" jako součást politického, ekonomického, kulturního a mediálního establishmentu, který je zobrazován jako homogenní celek a je obviňován z toho, že klade vlastní zájmy a často zájmy jiných skupin – jako jsou velké korporace, zahraniční země nebo přistěhovalci – nad zájmy "lidu". Podle ideového přístupu je populismus často kombinován s jinými ideologiemi, jako je nacionalismus, liberalismus nebo socialismus. Populisty tak lze najít na různých místech levého a pravého politického spektra a existuje jak levicový, tak pravicový populismus. Jiní vědci společenských věd definovali pojem populismus odlišně. Podle definice populárního jednání, kterou používají někteří historici Spojených států, se populismus vztahuje na zapojení obyvatelstva do politického rozhodování. Přístup spojený s politologem Ernestem Laclauem představuje populismus jako emancipační společenskou sílu, prostřednictvím které marginalizované skupiny zpochybňují dominantní mocenské struktury. Někteří ekonomové použili tento pojem ve vztahu k vládám, které se angažují ve značných veřejných výdajích financovaných ze zahraničních půjček, což vede k hyperinflaci a mimořádným opatřením. V populárním diskurzu – kde byl tento pojem často používán hanlivě – byl někdy používán synonymně s demagogií, k popisu politiků, kteří předkládají příliš zjednodušené odpovědi na složité otázky vysoce emotivním způsobem, nebo s politickým oportunismem, k charakterizaci politiků, kteří se snaží zalíbit voličům bez racionálního zvážení nejlepšího postupu. Někteří vědci spojili populistickou politiku s nepříznivými ekonomickými důsledky, protože "ekonomická dezintegrace, klesající makroekonomická stabilita a eroze institucí obvykle jdou ruku v ruce s populistickou vládou."
Facebook Twitter