Státní převrat Státní převrat (francouzsky „coup d'état“, česky „úder státu“) je nelegální a otevřený pokus vojenské organizace nebo jiné vládnoucí elity o svržení úřadujícího vedení. Vlastní převrat nastává, když se vůdce, který se dostal k moci legálními prostředky, snaží zůstat u moci nelegálními prostředky. Odhaduje se, že v letech 1950 až 2010 došlo k 457 pokusům o převrat, z nichž polovina byla úspěšná. Nejvíce pokusů o převrat bylo provedeno v polovině 60. let, ale velké množství pokusů o převrat proběhlo také v polovině 70. let a na počátku 90. let. Převraty, ke kterým došlo v období po studené válce, vedly častěji k demokratickým systémům než převraty za studené války, přestože převraty většinou stále udržují autoritářství. K uskutečnění převratu může vést mnoho faktorů a ty mohou také určit úspěch nebo neúspěch převratu. Jakmile převrat probíhá, je jeho úspěch závislý na schopnosti pučistů přesvědčit elity a veřejnost, že jejich pokus o převrat bude úspěšný. Počet úspěšných převratů se v průběhu času snižuje. Neúspěšné převraty v autoritářských systémech pravděpodobně posílí moc autoritářského vládce. Kumulativní počet převratů je silným prediktorem budoucích převratů, což je jev označovaný jako „past převratu“. V rámci takzvaného „ochrany před převratem“ vytvářejí režimy struktury, které ztěžují jakékoli malé skupině uchopení moci. Tyto strategie ochrany před převratem mohou zahrnovat strategické rozmístění rodinných, etnických a náboženských skupin v armádě a roztříštění vojenských a bezpečnostních agentur. Ochrana před převratem však snižuje vojenskou účinnost, protože při obsazování klíčových pozic v armádě je loajalita upřednostňována před zkušenostmi.
Facebook Twitter