Přednostní volba chudých
Přednostní volba chudých je principem katolické sociální nauky, který byl výslovně formulován v druhé polovině 20. století. Tento koncept byl poprvé formulován v rámci latinskoamerické teologie osvobození a v té době ho prosazovalo mnoho latinskoamerických křesťanských demokratických stran. Jedná se také o teologický důraz v metodismu.
Počátky
Kořeny přednostní volby chudých lze nalézt v biblických učeních o spravedlnosti, milosrdenství a lásce k bližnímu. V Novém zákoně Ježíš Kristus opakovaně vyjadřuje své znepokojení nad chudými a utlačovanými. V Matoušově evangeliu říká: „Neboť jsem hladověl a nedali jste mi najíst, žíznil jsem a nedali jste mi napít, byl jsem nahý a neošatili jste mě, byl jsem nemocný a ve vězení a nenavštívili jste mě.“ (Mt 25,42–43)
Vývoj
V průběhu historie se katolická církev vždy angažovala v pomoci chudým a potřebným. Ve 20. století se však toto zaměření stalo explicitnějším a systematičtějším. Papež Lev XIII. ve své encyklice Rerum novarum (1891) odsoudil vykořisťování dělníků a vyzýval k důstojným pracovním podmínkám a spravedlivé mzdy. Papež Pius XI. ve své encyklice Quadragesimo anno (1931) dále rozvinul sociální učení církve a zdůraznil potřebu subsidiarity a solidarity.
Druhý vatikánský koncil
Druhý vatikánský koncil (1962–1965) byl významným mezníkem ve vývoji přednostní volby chudých. Dokument Gaudium et spes, který koncil vydal, uvedl, že „radost a naděje, smutek a úzkost lidí dnešní doby, zvláště chudých a všech trpících, jsou také radostí a nadějí, smutkem a úzkostí Kristových učedníků. A proto nic, co je lidské, není jim cizí.“ (GS 1)
Medelínsská konference
Medelínsská konference latinskoamerických biskupů (1968) byla dalším důležitým krokem ve vývoji přednostní volby chudých. Konference vydala dokument „Chudoba v Latinské Americe“, který odsoudil chudobu a nerovnost v regionu a vyzval k sociálním a ekonomickým reformám.
Papežové Jan Pavel II. a František
Papež Jan Pavel II. ve své encyklice Centesimus annus (1991) zdůraznil potřebu solidarity s chudými a odsoudil „struktury hříchu“, které vytvářejí a udržují chudobu. Papež František ve své apoštolské exhortaci Evangelii gaudium (2013) vyzývá k „církvi chudých“ a zdůrazňuje potřebu „vyjít na okraj“ k chudým a marginalizovaným.
Současný význam
Přednostní volba chudých je dnes jedním z klíčových principů katolické sociální nauky. Je to závazek církve stavět se na stranu chudých a utlačovaných a pracovat na jejich osvobození. Přednostní volba chudých se projevuje v řadě způsobů, včetně:
Poskytování přímé pomoci chudým a potřebným
Prosazování sociální spravedlnosti a ekonomických reforem
Vzdělávání o chudobě a jejích příčinách
Obrana lidských práv chudých a marginalizovaných
Budování mostů mezi chudými a bohatými
Přednostní volba chudých je náročným závazkem, ale je to také závazek, který je zakořeněn v srdci evangelia. Je to způsob, jak následovat Ježíše Krista a žít podle jeho učení o lásce a spravedlnosti.