Nicolás Maduro Moros (španělská výslovnost: [nikoˈlas maˈðuɾo ˈmoɾos]; narozen 23. listopadu 1962) je venezuelský politik, který od roku 2013 zastává funkci prezidenta Venezuely. Raná kariéra a politická kariéra Maduro začínal svůj profesní život jako řidič autobusu, později se stal odborovým předákem a v roce 2000 byl zvolen do Národního shromáždění. Pod prezidentem Hugem Chávezem zastával řadu funkcí, od roku 2005 do 2006 působil jako předseda Národního shromáždění, od roku 2006 do 2013 jako ministr zahraničních věcí a od roku 2012 do 2013 jako viceprezident. Prezidentství Po oznámení Chávezovy smrti 5. března 2013 se Maduro ujal prezidentského úřadu. V roce 2013 se konaly mimořádné prezidentské volby, které Maduro vyhrál se ziskem 50,62 % hlasů jako kandidát Jednotné socialistické strany Venezuely. Od roku 2015 vládl Venezuele na základě dekretů, které mu byly uděleny zákonodárným sborem vládnoucí strany. Nedostatek zboží a pokles životní úrovně ve Venezuele vedly v roce 2014 k vlně protestů, které se stupňovaly do každodenních pochodů po celé zemi, potlačování disentu a poklesu Madur popularity. V roce 2015 bylo zvoleno opoziční Národní shromáždění a v roce 2016 začalo hnutí za odvolání Madura, které nakonec Madurova vláda zrušila. Maduro si udržel moc prostřednictvím Nejvyššího soudu, Národní volební rady a armády. Nejvyšší soud odebral pravomoci zvolenému Národnímu shromáždění, což vedlo v roce 2017 k ústavní krizi a další vlně protestů. V reakci na protesty Maduro vyzval k přepracování ústavy a v roce 2017 bylo pod volebními podmínkami, které mnozí označili za nepravidelné, zvoleno venezuelské Ústavodárné shromáždění. Dne 20. května 2018 se konaly prezidentské volby. Prezident Maduro byl uveden do úřadu 10. ledna 2019 za všeobecného odsouzení a předseda Národního shromáždění Juan Guaidó byl opozičním zákonodárným sborem prohlášen za prozatímního prezidenta 23. ledna 2019, což odstartovalo prezidentskou krizi, která trvala tři roky a rozdělila mezinárodní společenství. Kontroverze a kritika Maduro byl označován za autokrata a diktátora. V letech 2013 až 2023 klesla Venezuela v Indexu svobody tisku o 42 míst. Podle odhadů OSN a Human Rights Watch bylo za Madurovy vlády více než 20 000 lidí vystaveno mimosoudním popravám a sedm milionů Venezuelců bylo nuceno opustit zemi. Mise OSN pro zjišťování faktů ve Venezuele dospěla k závěru, že nezávislost venezuelského justičního systému byla hluboce narušena. Mise rovněž zjistila časté porušování řádného procesu, včetně politického vnějšího vměšování a přijímání důkazů prostřednictvím mučení. Většina venezuelských televizních kanálů je pod kontrolou státu a informace nepříznivé pro vládu nejsou úplně pokryty. V roce 2018 konstatovala Rada nezávislých expertů určená Organizací amerických států (OAS), že ve Venezuele byly za Madurova prezidentství spáchány zločiny proti lidskosti, a v roce 2021 Úřad prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) oznámil zahájení vyšetřování ohledně situace v zemi.
Facebook Twitter