Pravoslavná církev je křesťanské vyznání, které se oddělilo od římskokatolické církve ve velkém schizmatu v roce 1054. Její členové jsou nazýváni pravoslavní křesťané.
Pravoslavná církev se odlišuje od římskokatolické církve především v těchto věcech:
Teologie: Pravoslavní křesťané věří, že Duch svatý vychází pouze z Otce, nikoliv i ze Syna (tzv. filioque). Také odmítají papežskou neomylnost a nadvládu papeže nad celou církví.
Liturgie: Pravoslavná liturgie je velmi podobná katolické mši, ale používá se v ní staroslověnština a jsou v ní některé odlišné obřady.
Organizace: Pravoslavná církev je rozdělena na několik autokefálních církví, které jsou nezávislé na sobě. Každá autokefální církev má svého patriarchu nebo arcibiskupa, který ji vede.
Pravoslavná církev je největším křesťanským vyznáním ve východní Evropě a má také mnoho věřících v dalších částech světa. V České republice je pravoslaví třetím největším křesťanským vyznáním po římskokatolické a husitské církvi.
Teologie
Pravoslavná teologie je založena na Písmu svatém a Tradici. Tradice zahrnuje spisy církevních otců, liturgické texty a kanonické právo. Pravoslavní křesťané věří, že Písmo svaté je inspirované Bohem, ale že jeho správný výklad je možný pouze prostřednictvím Tradice.
Pravoslavná teologie klade důraz na tajemství Boží. Pravoslavní křesťané věří, že Bůh je nepoznatelný a že ho můžeme poznat pouze prostřednictvím jeho stvoření a jeho milosti.
Pravoslavná teologie také zdůrazňuje důležitost spásy. Pravoslavní křesťané věří, že spása je dar od Boha, který je dán těm, kteří se k němu obracejí ve víře a pokání. Spása je proces, který začíná křtem a pokračuje po celý život.
Liturgie
Pravoslavná liturgie je velmi podobná katolické mši, ale používá se v ní staroslověnština a jsou v ní některé odlišné obřady. Pravoslavná liturgie se skládá z několika částí:
Proskomidie: Příprava chleba a vína pro eucharistii.
Liturgie katechumenů: Modlitby a čtení z Písma svatého, určené pro ty, kteří se připravují na křest.
Liturgie věrných: Eucharistie, která je vrcholem pravoslavné liturgie.
Pravoslavná liturgie je velmi dlouhá a může trvat až několik hodin. Je však také velmi krásná a plná symbolismu.
Organizace
Pravoslavná církev je rozdělena na několik autokefálních církví, které jsou nezávislé na sobě. Každá autokefální církev má svého patriarchu nebo arcibiskupa, který ji vede.
Autokefální církve jsou vzájemně uznávány a považují se za součást jedné pravoslavné církve. Spolupracují spolu prostřednictvím ekumenických koncilů, které se konají každých několik let.
Ekumenické koncily
Ekumenické koncily jsou shromáždění biskupů pravoslavné církve, která řeší důležité teologické a církevní otázky. Ekumenické koncily mají nejvyšší autoritu v pravoslavné církvi a jejich rozhodnutí jsou považována za závazná pro všechny pravoslavné křesťany.
V průběhu dějin se konalo sedm ekumenických koncilů:
První ekumenický koncil (Nikaia, 325)
Druhý ekumenický koncil (Konstantinopol, 381)
Třetí ekumenický koncil (Efes, 431)
Čtvrtý ekumenický koncil (Chalkedon, 451)
Pátý ekumenický koncil (Konstantinopol, 553)
Šestý ekumenický koncil (Konstantinopol, 680-681)
Sedmý ekumenický koncil (Nikaia, 787)
Ekumenické koncily jsou důležitým nástrojem pro uchování jednoty a čistoty pravoslavné víry.