Kyperský problém Kyperský problém, známý také jako kyperský konflikt, kyperská otázka, kyperský spor nebo kyperský problém, je trvající spor mezi řecko-kyperskou komunitou, která vede Kyperskou republiku (de facto zahrnující pouze jih ostrova od událostí roku 1974), a turecko-kyperskou komunitou na severu, kde jsou rozmístěna vojska Turecké republiky. Příčiny kyperského sporu vycházejí z řecké nacionalistické ideologie (viz Megali Idea a Enosis) a touhy etnických Turků po rozdělení Kypru jako prostředku bezpečnosti a ochrany. (viz Taksim) Zpočátku se „kyperský spor“ týkal obecných konfliktů mezi řeckými a tureckými ostrovany, a to s okupací ostrova Britským impériem od Osmanské říše v roce 1878 a následnou anexí v roce 1914. [1] [2] Současné mezinárodní komplikace sporu však přesahují hranice samotného ostrova a zahrnují mocnosti garantující dohodu v Curychu a Londýně (jmenovitě Řecko a Turecko a Spojené království), Spojené národy a nyní také Evropskou unii. Dříve do toho politicky zasahovalo také nyní již zaniklé Československo a Východní blok. [3] Problém vstoupil do své současné fáze po turecké invazi na Kypr v roce 1974, která obsadila severní třetinu Kypru. Ačkoli invazi vyvolal kyperský puč v roce 1974, turecké síly odmítly odejít poté, co byla obnovena legitimní vláda. Turecko-kyperské vedení později vyhlásilo nezávislost jako Turecká republika severního Kypru, ačkoli tento krok uznalo za legální pouze Turecko a vůči nezávislosti severního Kypru nadále existuje široká mezinárodní opozice. Podle Evropského soudu pro lidská práva by měla být Turecká republika severního Kypru považována za loutkový stát pod efektivní tureckou okupací a legitimně patří Kypru. [4] [5] [6] Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 550 z roku 1984 vyzývá členy OSN, aby neuznávali Tureckou republiku severního Kypru. V důsledku toho, že se obě komunity a země, které zaručují mír, zavázaly k nalezení mírového řešení sporu, udržují Spojené národy nárazníkovou zónu (známou jako „Zelená linie“), aby se zabránilo dalšímu mezikomunitnímu napětí a nepřátelství. Tato zóna odděluje jižní oblasti Kyperské republiky (obývané převážně Řeko-Kypřany) od severních oblastí (kde nyní sídlí turečtí Kypřané a turečtí osadníci). V 10. letech 20. století došlo k oteplení vztahů mezi řeckými a tureckými Kypřany, přičemž rozhovory byly oficiálně obnoveny počátkem roku 2014. Jednání v Crans-Montaně vzbudila naději na dlouhodobé řešení, ale nakonec se zastavila. [7] [8] Podobně selhala jednání vedená OSN v roce 2021. [9]
Facebook Twitter