Mare Nostrum Mare Nostrum (latinsky „Naše moře“) bylo římské označení pro Středozemní moře. V klasické latině by se vyslovovalo [ˈma.rɛ ˈnɔs.t̪rʊ̃ː] a v církevní latině se vyslovuje [ˈmaː.rɛ ˈnɔs.t̪rum]. V desetiletích po sjednocení Itálie v roce 1861 se italští nacionalisté a italští fašisté, kteří viděli Itálii jako nástupnický stát Římské říše, pokusili tento termín oživit. Historický kontext Termín Mare Nostrum se poprvé objevil v římské literatuře v 1. století před naším letopočtem. Používali jej básníci jako Cicero, Vergilius a Ovidius k vyjádření římské nadvlády nad Středozemním mořem. Římané považovali Středozemní moře za své vlastní „vnitřní moře“ a nazývali ho Mare Internum („Vnitřní moře“). Po pádu Západořímské říše v 5. století našeho letopočtu se termín Mare Nostrum přestal používat. Středozemní moře se stalo oblastí sporů mezi různými mocnostmi, včetně Byzantské říše, Arabů a Normanů. Oživení v 19. století V 19. století, kdy se Itálie sjednocovala, italští nacionalisté začali používat termín Mare Nostrum k vyjádření svých aspirací na obnovení římské říše. Věřili, že Itálie by měla ovládat Středozemní moře stejně jako kdysi Řím. Italští fašisté, kteří se dostali k moci v roce 1922, přijali termín Mare Nostrum jako symbol svých imperialistických ambicí. Benito Mussolini, vůdce fašistické strany, prohlásil, že Středozemní moře je „italským jezerem“ a že Itálie má právo ovládat jeho pobřeží. Po druhé světové válce Po porážce fašismu ve druhé světové válce se termín Mare Nostrum přestal používat v oficiálním kontextu. Nicméně nadále jej používají někteří italští nacionalisté a krajně pravicové skupiny k vyjádření svých územních nároků na Středozemní moře. Současné použití V současné době se termín Mare Nostrum používá především v historickém a kulturním kontextu. Je to připomínka římské nadvlády nad Středozemním mořem a také italských imperialistických ambicí v 19. a 20. století.
Facebook Twitter