Sidrský záliv (arabsky خليج سرت, romanizováno: Khalij as-Sidra, též známý jako Záliv Syrtis neboli Velká Syrtis) je záliv ve Středozemním moři na severním pobřeží Libye, pojmenovaný podle přístavu Sidra nebo města Syrtis. Záliv byl historicky známý také jako Velká Syrtis (latinsky Syrtis Major, starořecky Σύρτις μεγάλη), na rozdíl od Malé Syrtis na pobřeží Tuniska. Geografie Sidrský záliv je velký, téměř uzavřený záliv, který se nachází na severním pobřeží Libye. Je ohraničen na západě poloostrovem Zuara a na východě poloostrovem Bombah. Záliv má délku asi 177 km a šířku 439 km, s celkovou rozlohou 57 000 km². Pobřeží zálivu je převážně nízké a písčité, s několika skalnatými útesy. V zálivu se nachází několik ostrovů, z nichž největší je ostrov Bu Zemzem. Klima Klima v Sidrském zálivu je typicky středomořské, s horkými, suchými léty a mírnými, deštivými zimami. Průměrná teplota v lednu je 12 °C, zatímco v červenci je 27 °C. Roční srážky se pohybují kolem 250 mm. Flóra a fauna Sidrský záliv je domovem rozmanité flóry a fauny. V zálivu se nachází několik druhů mořských řas a korálů. Záliv je také důležitým hnízdištěm pro mořské ptáky, jako jsou racci, volavky a plameňáci. Ekonomika Sidrský záliv je důležitým ekonomickým centrem pro Libyi. V zálivu se nachází několik ropných polí a přístav Sidra je hlavním vývozním přístavem pro libyjskou ropu. Záliv je také oblíbeným cílem pro turistiku a rekreaci. Historie Sidrský záliv má bohatou historii. Záliv byl poprvé osídlen Féničany v 7. století př. n. l. V 5. století př. n. l. se záliv stal součástí Kartágské říše. V roce 146 př. n. l. se záliv stal součástí Římské říše. V roce 643 n. l. se záliv stal součástí Arabské říše. V 16. století se záliv stal součástí Osmanské říše. V roce 1911 se záliv stal součástí italské kolonie Libye. V roce 1951 se Libye stala nezávislou zemí a Sidrský záliv se stal součástí libyjských teritoriálních vod. Mezinárodní spory Sidrský záliv byl v minulosti předmětem mezinárodních sporů. V roce 1973 Libye vyhlásila, že záliv je součástí jejích teritoriálních vod. Spojené státy a další země tento nárok neuznaly. V roce 1981 došlo v zálivu k incidentu mezi libyjskými a americkými letadly, který vyústil ve sestřelení dvou libyjských letadel. V roce 1986 vyhlásila Libye, že záliv je "linií smrti" a že jakékoli cizí plavidlo, které do něj vstoupí, bude napadeno. Spojené státy a další země tuto výhrůžku odmítly a pokračovaly v plavbě v zálivu. V roce 2011 se Sidrský záliv stal místem bojů během libyjské občanské války. V roce 2012 Libye podepsala dohodu s OSN, v níž se zavázala, že stáhne své síly ze zálivu. V roce 2014 však libyjské síly znovu vstoupily do zálivu a od té doby je jeho kontrola sporná.
Facebook Twitter