Evropská migrační krize v roce 2015 V roce 2015 došlo k výraznému nárůstu počtu uprchlíků a migrantů přicházejících do Evropy. Na kontinent přišlo požádat o azyl 1,3 milionu lidí, což je nejvyšší počet v jednom roce od druhé světové války. Většinou šlo o Syřany, ale byli mezi nimi také početné skupiny z Afghánistánu, Nigérie, Pákistánu, Iráku, Eritreje a Balkánu. Nárůst počtu žadatelů o azyl byl přičítán faktorům, jako je eskalace různých válek na Blízkém východě a územní a vojenská dominance ISIL v regionu v důsledku arabského jara, stejně jako ukončení přijímání syrských žadatelů o azyl v Libanonu, Jordánsku a Egyptě. Reakce národních vlád se značně lišily. Mnoho vlád Evropské unie (EU) reagovalo uzavřením svých hranic a většina zemí odmítla přijmout přicházející uprchlíky. Německo nakonec přijalo většinu uprchlíků poté, co se vláda rozhodla dočasně pozastavit vymáhání dublinského nařízení. Ačkoli se EU pokusila provést některé reformy, toto úsilí z velké části vyšumělo poté, co počet přicházejících uprchlíků poklesl. Mezi pokusy o reformy patřilo rozdělování uprchlíků mezi členské země, řešení příčin emigrace v domovských zemích migrantů a zjednodušení procesů deportace. Krize měla v Evropě významné politické dopady. Veřejnost projevila úzkost nad náhlým přílivem přistěhovalců a často vyjadřovala obavy ohledně vnímaného nebezpečí pro evropské hodnoty. Zvýšila se politická polarizace, klesla důvěra v Evropskou unii a mnoho zemí zpřísnilo své azylové zákony. Pravicové populistické strany využily veřejné úzkosti a v mnoha zemích se staly výrazně populárnějšími. Došlo k nárůstu protestů ohledně imigrace a k šíření bělošské nacionalistické konspirační teorie o Velké výměně.
Facebook Twitter