Tetuán Tetuán je město v severním Maroku. Leží v údolí řeky Martil a je jedním ze dvou největších marockých přístavů na Středozemním moři, pár kilometrů jižně od Gibraltarského průlivu a asi 60 kilometrů východně jihovýchodně od Tangeru. Při marockém sčítání lidu v roce 2014 mělo město 380 787 obyvatel. Je součástí správního členění Tanger-Tetouan-Al Hoceima. Město bylo svědkem mnoha vývojových cyklů trvajících více než 2 000 let. První osady, objevené několik kilometrů za moderními hranicemi města, patřily mauritánským Berberům a pocházejí z 3. století před naším letopočtem. O století později zde obchodovali Féničané a poté se místo – nyní známé jako starobylé město Tamuda – stalo římskou kolonií za císaře Augusta. Koncem 13. století začali berberští Marínovci stavět kasbu a mešitu v tom, co je nyní staré město. Krátce nato, v roce 1305, rozšířil rozsah osídlení sultán Abú Tábit Amír, který toto místo opevnil. Kolem počátku 15. století Kastilané osadu zničili jako odvetu za pirátství. Moderní historie města začíná kolem konce 15. století. Bylo přestavěno a opevněno Alím al-Mandrim, který emigroval z nasridského města Granada v desetiletí předtím, než padlo do rukou katolických monarchů Ferdinanda II. Aragonského a Isabely I. Kastilské, když byla v roce 1492 dokončena válka o Granadu. Tisíce muslimů a Židů z Andalusie se usadilo na severu Maroka a na troskách města Tetuán. Město prošlo prosperujícím obdobím rekonstrukce a růstu v různých oblastech a stalo se centrem pro přijímání andaluské civilizace. Často se spojuje s Granadou a je přezdíváno „Granadina dcera“; některé rodiny si stále schovávají klíče od svých starých domovů v Granadě. Sephardští Židé mu také říkají „Pequeña Jerusalén“ (Malý Jeruzalém). Drtivou většinu obyvatel tvoří muslimové a existují zde také malé křesťanské a židovské komunity, i když jejich přítomnost v posledních desetiletích prudce poklesla. V roce 1913 se Tetuán stal hlavním městem španělského protektorátu v Maroku, který byl řízen Chalífou (marockým princem sloužícím jako místokrál pro sultána) a španělským „Alto Comisario“, který byl u něj akreditován. Hlavním městem zůstal až do roku 1956, kdy Maroko získalo plnou nezávislost. Tetuán je proslulé multikulturní centrum. Medina v Tetouánu je od roku 1997 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Od roku 2017 je také součástí sítě kreativních měst UNESCO v oblasti řemesel a lidového umění.
Facebook Twitter