Korintský průplav Korintský průplav (řecky: Διώρυγα της Κορίνθου, Dioryga tis Korinthou) je umělý průplav v Řecku, který spojuje Korintský záliv v Jónském moři se Saronským zálivem v Egejském moři. Prochází úzkým Korintským průsmykem a odděluje Peloponés od řecké pevniny, čímž se poloostrov stává ostrovem. Průplav byl vykopán průsmykem na úrovni moře a nemá žádné zdymadla. Je dlouhý 6,4 kilometru a široký pouze 24,6 metru na hladině moře, což z něj činí neprůjezdný pro mnoho moderních lodí. V současné době má malý hospodářský význam a je především turistickou atrakcí. Průplav byl původně navržen v klasické době a ve 1. století našeho letopočtu byl učiněn neúspěšný pokus o jeho vybudování. Stavba byla obnovena v roce 1881, ale byla brzděna geologickými a finančními problémy, které původní stavitele přivedly k bankrotu. Byl dokončen v roce 1893, ale kvůli úzkosti průplavu, navigačním problémům a periodickým uzavírkám kvůli opravám sesuvů půdy z jeho strmých stěn nepřilákal očekávanou úroveň dopravy. Historie První návrh na vybudování průplavu přes Korintský průsmyk se objevil již ve starověku. První pokus o jeho realizaci byl učiněn za vlády tyrana Periandra v 6. století př. n. l., ale byl neúspěšný kvůli technickým obtížím. O několik století později, za vlády římského císaře Nerona, byl zahájen nový pokus o vybudování průplavu, ale ten byl po Neronově smrti v roce 68 n. l. opuštěn. Až v 19. století se myšlenka na vybudování Korintského průplavu znovu objevila. V roce 1869 byl založen francouzský koncesionář, který získal povolení od řecké vlády k výstavbě a provozování průplavu po dobu 99 let. Stavba byla zahájena v roce 1881 pod vedením francouzského inženýra Istvána Türra a řeckého inženýra Bély Gerstera. Stavba průplavu byla náročným úkolem. Muselo být vykopáno velké množství zeminy a hornin a bylo nutné překonat řadu geologických problémů, jako jsou sesedliny a podzemní prameny. Stavba byla také zpožděna finančními problémy a v roce 1889 původní koncesionář zbankrotoval. Stavbu převzala řecká vláda, která ji dokončila v roce 1893. Technické údaje Korintský průplav je dlouhý 6,4 kilometru a široký 24,6 metru na hladině moře. Hloubka průplavu je 8 metrů. Průplav nemá žádné zdymadla, takže hladina vody v průplavu je stejná jako hladina moře. Maximální šířka lodí, které mohou průplavem proplout, je 22,5 metru. Maximální ponor lodí je 7,3 metru. Ekonomický význam Korintský průplav má malý hospodářský význam. Průplav je příliš úzký a mělký pro většinu moderních lodí, a proto je využíván především malými plavidly a turistickými loděmi. Průplav také trpí periodic
Facebook Twitter