Benátský záliv Benátský záliv je neformálně uznávaný záliv Jaderského moře. Nachází se na nejsevernějším konci Jaderského moře, omezený na jihozápadě nejvýchodnějším bodem delty řeky Pádu v Itálii a na jihovýchodě nejjižnějším bodem Istrijského poloostrova v Chorvatsku. Je ohraničen pobřežími severovýchodní Itálie a jihozápadního Chorvatska a Slovinska. Geografie Benátský záliv je dlouhý přibližně 200 km a široký 100 km. Průměrná hloubka je 38 m, s maximální hloubkou 125 m. Dno zálivu je převážně písčité a bahnité. Pobřeží Pobřeží Benátského zálivu je členité, s četnými zátokami, lagunami a ostrovy. Nejvýznamnějším městem na pobřeží je Benátky, které leží na laguně oddělené od zálivu úzkými kanály. Dalšími důležitými městy jsou Terst v Itálii, Pula v Chorvatsku a Koper ve Slovinsku. Ostrovy V Benátském zálivu se nachází několik ostrovů, z nichž největší je Cres. Dalšími významnými ostrovy jsou Krk, Lošinj a Brijuni. Ostrovy jsou oblíbenou turistickou destinací díky své krásné přírodě a kulturnímu dědictví. Řeky Do Benátského zálivu ústí několik řek, z nichž nejvýznamnější je řeka Pá. Pá je jednou z nejdelších řek v Itálii a přináší do zálivu velké množství sedimentů. Dalšími významnými řekami jsou Isonzo a Tagliamento. Ekologie Benátský záliv je důležitým ekosystémem, který podporuje rozmanitou škálu rostlin a živočichů. V zálivu se nachází řada chráněných území, včetně národního parku Brijuni a mořské rezervace Miramare. Hospodářství Benátský záliv je důležitou hospodářskou oblastí, zejména pro cestovní ruch a rybolov. V zálivu se nachází také několik přístavů, z nichž nejvýznamnější jsou Benátky, Terst a Koper. Historie Benátský záliv byl po staletí důležitou obchodní cestou. V období Benátské republiky byl záliv pod kontrolou Benátek, které z něj učinily centrum své námořní říše. Po pádu Benátské republiky byl záliv rozdělen mezi Itálii, Jugoslávii a Rakousko-Uhersko. Po druhé světové válce byl záliv rozdělen mezi Itálii, Jugoslávii a Slovinsko.
Facebook Twitter