Kyrenaika (arabsky برقة, řecky Κυρηναϊκή) je historický region na východě Libye. Historie Kyrenaika byla osídlena řeckými kolonisty v 7. století př. n. l. a stala se prosperujícím centrem obchodu a kultury. V roce 96 př. n. l. se stala římskou provincií. Později byla ovládána Byzantskou říší, Araby a Osmany. V roce 1911 se stala italskou kolonií. Po druhé světové válce se Kyrenaika stala součástí nezávislé Libye. Geografie Kyrenaika je ohraničena na západě zálivem Sidra, na východě egyptskými hranicemi a na jihu pouští Sahara. Pobřeží je členité a má mnoho zálivů a pláží. Vnitrozemí je převážně pouštní, ale existují i některé horské oblasti. Ekonomika Ekonomika Kyrenaiky je založena na zemědělství, ropě a cestovním ruchu. Hlavními zemědělskými produkty jsou obilí, olivy a datle. Ropný průmysl je důležitým zdrojem příjmů. Turismus je soustředěn na pobřeží, kde se nacházejí četné starověké památky. Obyvatelstvo Obyvatelstvo Kyrenaiky je převážně arabské. Existuje také významná berberská menšina. Úředním jazykem je arabština. Kultura Kyrenaika má bohatou kulturu, která byla ovlivněna řeckou, římskou, arabskou a osmanskou kulturou. Hlavními městy jsou Benghazi a Tobruk. Benghazi je největší město v Kyrenaice a je také kulturním a ekonomickým centrem regionu. Tobruk je historické město, které bylo důležitým přístavem v římských a byzantských dobách. Politika Kyrenaika je rozdělena do několika šabijátů, které jsou administrativními divizemi Libye. V roce 2012 byla vyhlášena Přechodná rada Kyrenaiky, která jednostranně prohlásila Kyrenaiku za autonomní oblast Libye.
Facebook Twitter