Ztráta biodiverzity Ztráta biodiverzity zahrnuje celosvětové vymírání různých druhů, jakož i místní úbytek nebo ztrátu druhů v určitém prostředí, což vede ke ztrátě biologické rozmanitosti. Posledně jmenovaný jev může být dočasný nebo trvalý v závislosti na tom, zda je degradace životního prostředí, která ke ztrátě vede, zvrátitelná prostřednictvím ekologické obnovy/ekologické odolnosti, nebo zda je fakticky trvalá (např. prostřednictvím ztráty půdy). Současné celosvětové vymírání (často nazývané šesté masové vymírání nebo vymírání v antropocénu) vedlo ke krizi biodiverzity, která je způsobena lidskými činnostmi, které překračují planetární hranice, a doposud se ukázala jako nezvratná. Hlavní přímé hrozby pro ochranu přírody (a tedy příčiny ztráty biodiverzity) spadají do jedenácti kategorií: Rezidenční a komerční rozvoj; zemědělské činnosti; výroba energie a těžba; dopravní a servisní koridory; využívání biologických zdrojů; lidské zásahy a činnosti, které mění, ničí, narušují stanoviště a brání druhům ve vykazování přirozeného chování; modifikace přírodních systémů; invazivní a problematické druhy, patogeny a geny; znečištění; katastrofické geologické události, změna klimatu atd. Mnoho vědců a Globální hodnotící zpráva IPBES o biodiverzitě a ekosystémových službách tvrdí, že růst lidské populace a nadměrná spotřeba jsou primárními faktory tohoto úbytku. Jiní vědci to však kritizovali s tím, že ztráta stanovišť je způsobena především „růstem komodit pro vývoz“ a že populace má s celkovou spotřebou velmi málo společného kvůli rozdílům v bohatství zemí. Změna klimatu je další hrozbou pro globální biodiverzitu. Například korálové útesy – které jsou hotspotem biodiverzity – budou během století ztraceny, pokud bude globální oteplování pokračovat současným tempem. V současnosti je však ničení stanovišť, např. pro rozšíření zemědělství, významnějším faktorem současné ztráty biodiverzity, nikoli změna klimatu. Mezinárodní environmentální organizace již desítky let vedou kampaně za zabránění ztrátě biodiverzity, pracovníci veřejného zdravotnictví ji začlenili do přístupu One Health k praxi veřejného zdraví a zachování biodiverzity je stále více součástí mezinárodní politiky jako součást reakce na trojí planetární krizi. Například Úmluva OSN o biologické rozmanitosti se zaměřuje na prevenci ztráty biodiverzity a proaktivní ochranu divokých oblastí. Mezinárodní závazek a cíle pro tuto práci jsou v současnosti ztělesněny cílem udržitelného rozvoje 15 „Život na zemi“ a cílem udržitelného rozvoje 14 „Život pod vodou“. Zpráva Programu OSN pro životní prostředí „Making Peace with Nature“ zveřejněná v roce 2020 však zjistila, že většina těchto snah nesplnila své mezinárodní cíle. Z 20 cílů v oblasti biodiverzity stanovených v Aichi Biodiversity Targets v roce 2010 bylo do termínu 2020 „částečně dosaženo“ pouze 6.
Facebook Twitter