Pozdní miocén
Pozdní miocén (též nazývaný svrchní miocén) je subekou geologické epochy miocénu, která se dělí na dvě období.
Pozdní miocén zahrnuje období torton a messin, které trvalo od 11,63 milionu let před současností (Ma) do 5,333 Ma.
Podnebí a životní prostředí
Během pozdního miocénu došlo k výrazným změnám klimatu a životního prostředí. Klima se ochladilo a vysušilo, což vedlo ke snížení lesů a rozšíření travnatých porostů. Tyto změny měly významný dopad na faunu a flóru.
Flóra
V pozdním miocénu dominovaly v Evropě lesy smíšené a opadavé, které obsahovaly stromy jako dub, buk a habr. V teplejších oblastech rostly stálezelené lesy s palmami a vavříny.
Fauna
Fauna pozdního miocénu byla bohatá a rozmanitá. Mezi typické savce patřili:
Mastodonti: Velcí slonovití se srstí a dlouhými kly
Deinotherium: Obrovští slonovití s dolů zahnutými kly
Hipparion: Tříprstí koně
Chalicotherium: Podivná zvířata podobná koním s dlouhými drápy
Machairodus: Šavlozubí kočkovité šelmy
Mezi další zvířata, která žila v pozdním miocénu, patřili ptáci, plazi a obojživelníci.
Geologické události
Během pozdního miocénu došlo k významným geologickým událostem, včetně:
Vznik Středozemního moře: Messinská salinární krize vedla k vysušení Středozemního moře a vytvoření rozsáhlých solných ložisek.
Vznik Karpat: Karpaty se začaly zvedat během pozdního miocénu a vytvářely horské pásmo, které oddělovalo Evropu od Asie.
Vznik Panonské pánve: Panonská pánev je velká nížina ve střední Evropě, která se vytvořila během pozdního miocénu v důsledku poklesu zemské kůry.
Pozdní miocén byl důležitým obdobím v geologické historii Země. Během tohoto období došlo k významným změnám klimatu, životního prostředí a geologie, které měly dlouhodobý dopad na vývoj života na Zemi.