Béjaïa (arabsky بجاية, kabilsky Vgayet) je přístavní město v Alžírsku, hlavní město stejnojmenné provincie v regionu Kabýlie. Žije zde přibližně 178 000 obyvatel.
Dějiny
Město bylo založeno Féničany v 5. století př. n. l. pod názvem Saldae. V římské době bylo součástí provincie Mauretania Caesariensis. Po pádu Západořímské říše se stalo součástí Vandalů a později Byzantské říše. V 7. století bylo dobyto Araby a stalo se součástí chalífátu Umajjovců.
Ve středověku bylo Béjaïa významným obchodním centrem. V 11. století se stalo hlavním městem berberského království Hammadidů. V roce 1232 bylo dobyto Almohady a v roce 1283 bylo dobyto Francouzi.
V 16. století bylo město obsazeno Španěly, kteří zde vybudovali pevnost. V roce 1555 bylo dobyto Osmany a stalo se součástí Osmanské říše. V roce 1830 bylo dobyto Francouzi a stalo se součástí Francouzského Alžírska.
Po získání nezávislosti Alžírska v roce 1962 se Béjaïa stalo hlavním městem stejnojmenné provincie.
Geografie
Béjaïa se nachází na pobřeží Středozemního moře, v zálivu Béjaïa. Město je obklopeno horami, které jsou součástí pohoří Djurdjura. Klima je středomořské, s horkými léty a mírnými zimami.
Ekonomika
Ekonomika města je založena především na zemědělství, rybolovu a cestovním ruchu. V okolí města se pěstuje olivy, fíky a hrozny. V zálivu Béjaïa se loví ryby a mořské plody. Město je také významným turistickým centrem, díky svým krásným plážím a historickým památkám.
Památky
Kasbah - pevnost vybudovaná Španěly v 16. století
Velká mešita - mešita z 11. století
Hrobka Sidi Boumerdassi - hrobka muslimského světce z 15. století
Muzeum Béjaïa - muzeum věnované historii města
Doprava
Béjaïa je spojena s ostatními městy v Alžírsku silnicemi a železnicí. Město má také mezinárodní letiště.