Aljašský záliv Aljašský záliv (Tlingitský: Yéil T'ooch'[1]) je část Tichého oceánu, ohraničená jižním pobřežím Aljašky, táhnoucí se od Aljašského poloostrova a ostrova Kodiak na západě až po souostroví Alexander na východě, kde se nachází Glacier Bay a Vnitřní průplav. Pobřeží zálivu tvoří kombinace lesů, hor a několika přílivových ledovců. Největší ledovce Aljašky, ledovec Malaspina a ledovec Bering, se vlévají do pobřežní linie podél Aljašského zálivu. Pobřeží je silně členité, s Cookovým zálivem a Prince Williamem Soundem, dvěma největšími propojenými vodními plochami. Zahrnuje Yakutatský záliv a Cross Sound. Lituya Bay (fjord severně od Cross Sound a jižně od Mount Fairweather) je místem největší zaznamenané tsunami v historii. Slouží jako chráněné kotviště pro rybářské lodě. Aljašský záliv je považován za produktivní ekosystém I. třídy s více než 300 gramy uhlíku na metr čtvereční za rok [2] na základě údajů SeaWiFS. V Aljašském zálivu lze nalézt hlubokomořské korály. Primnoa pacifica přispěla k tomu, že lokalita byla označena jako Habitat Areas of Particular Concern. [3] P. pacifica je hlubokomořský korál, který se zde obvykle vyskytuje v hloubce 150 až 900 metrů. [4] Díky Severopacifickému proudu, který je zase napájen teplým Kuroshiovým proudem, zůstává Aljašský záliv po celý rok bez ledu. V roce 1977 se v Aljašském zálivu začal projevovat neočekávaný a tehdy nevysvětlitelný posun jeho normálního klimatického režimu, což vedlo k růstu průměrné teploty mořské hladiny a ke zvýšené dostupnosti a rozmanitosti komerčních druhů ryb. Podobná nestálá změna klimatu byla pozorována během 70. let 20. století v severopacifických mořích. [5]
Facebook Twitter